.............dozamyšlení k článku P.Janýra na Britských listech............

Já jsem schválně vypíchl pouze jedno z názorových východisek autora. On článek sám o sobě tvoří samotnou myšlenkovou entitu, která sama o sobě velice sofistikovaně a pregnantně vysvětluje zásadní - on člověk se za posledních 5 tisíc let ve svoji podstatě moc nezměnil.

On jenom koná , jedná a myslí v kontextu rozvoje lidské společnosti, která je dána tuv. POKROKEM, mám na mysli vědecké poznání a jeho aplikaci v lidských činnostech. Ona ovšem nastává velice často kolize s tuv. kosmologickým řádem, kdy pokrokáři a pozitivisté posedlí pýchou svého racia začnou aplikovat všechny variace lidské pýchy v podobě projektů sociálního inženýrinku.

Zde bych hledal kořeny a prapříčinu všech střetů mezi konzervativci a pokrokáři, a´t je nazýváme v lidských dějinách a jejích etapách jakkoliv.

Já toto píši jenom pro eintree proto, jak velice nebezpečné je křečovitě ideologizovat problémy apriori a přitom zapomínat či odmítat filozofický přístup a seslký rozum k pojetí každého společenského problému. To že tímto postupem pracují čeští nacionalisté v posledních 20 letech - na to jsem poukázal již.mnohokrát.Ale touto metodologií pracují mnohé spolky - viz český samozvaný Sanhedrin tj. obskurtní LPA atd.  

Ono opravdu platí to Macchiavelliho, že idde vymýšlí filozofové, praktikují idealisté a prospěch z nich mají darebáci. Nakonec současný politický svrab a jeho protagonisté jsou toho excelentní ukázkou. Ale opět platí, že Oni jsou pouze kopií toho, co žije dole a to bych se začal již opakovat.............


Starozákonní vzorec bohem zaslíbené země oplývající mlékem a strdím, získané genocidou původního obyvatelstva i v sekularizovaném křesťanském světě opakovaně rezonuje. Angličané nahradili Židy v roli vyvoleného národa, formuluje to Jane Fox v 16. stol. My Američané jsme zvláštní, vyvolený národ – Izrael dnešní doby, reflektuje v 19. stol. geopolitický posun Herman Melville. Reminiscence se nevyhýbají ani současným Čechám, byť v opačném gradu. V r. 2002 doporučuje Miloš Zeman Izraeli poválečné vyhnání Němců jako vzor řešení palestinského konfliktu.
Jakkoli paradoxně to zní, nejčistší moderní perverzi starozákonní ideologie představuje hitlerovský nacionální socialismus. Biologický vzorec rozlišování mezi našimi a cizími je (včetně pojmu soukmenovci) převzat hned nadvakrát, ve formě moderní vědy určující příslušnost k vyšší rase na základě antropometrických znaků, i v původní židovské tradici, určující příslušnost k méněcenné rase na základě příbuzenství. Zdůvodnění vlastní vyvolenosti se v duchu moderny neodvolává na smlouvu s Bohem, ale na vědecky prokázanou evoluční superioritu rasy, jejíž je vlastní národ nejčistším představitelem. Také rozdílné kodexy dovnitř vlastního společenství a navenek sledují starozákonní předlohu. Prvky otcovského sociálního státu jsme již zmínili, zatímco dobývání zaslíbeného Lebensraumu na Východě si v ničem nezadá s knihou Jozue a holocaust Židů a Cikánů nalézá vzor v legendě o potopě či vyhlazení Sodomy a Gomory.
O tom, že se velká elitární společenství neomezují jen na náboženskou, nacionální či civilizační identitu, svědčí i druhý velký totalitní systém dvacátého století. Již jsme zmínili, že požadavek sociální rovnosti je zpravidla adresován směrem vzhůru – alespoň do okamžiku, než jeho protagonisté převezmou moc a stanou se sami elitou. Pak se může perspektiva obrátit a sociální rovnost se může stát příkazem směřovaným dolů. Identity našich a cizích jsou jasně definovány vztahem k výrobním prostředkům – třída pracujících versus třída vykořisťovatelů. Superiorita první je, jak se na modernu sluší, prokázána vědeckým poznáním zákonitostí historického vývoje. Původně levicový obsah postupně nabývá směrem dovnitř společenství pravicově paternalistických forem a původní cíle emancipace mas jsou nahrazovány vrchnostenskou sociální politikou. Jednání s poraženou třídou pak sleduje prastaré vzorce bezohledného kořistnictví a likvidace. Zda komunistickou totalitu označíme za levicovou či pravicovou přenechávám čtenářům, podle mého názoru u ní pravicové znaky zřetelně převažují.
Vzhledem k tomu, že rozhodně nejsem součástí žádných společenských a mocenských elit a že řadu svých očekávání směřuji zejména vůči nim, patřil bych podle uvedené taxonomie spíše k levici. Ještě raději bych se však tomuto dělení zcela vyhnul. Oba póly vycházejí z vertikálního vnímání společnosti a postavení vlastního subjektu v hierarchii moci a vlivu. Alternativou je horizontální chápání společnosti jako sítě vztahů mezi rovnocennými jedinci a společenstvími a uplatňování stejných obecně platných norem pro naše i pro cizí. To nevylučuje hierarchickou dělbu rozhodovacích pravomocí, spojenou s odpovědností vůči ostatním a vůči celku, naopak ji to předpokládá. Lze ovšem namítnout, že i takovéto nehierarchické, egalitářské chápání společnosti odpovídá tradičně spíše levicovým postojům. Naproti tomu je elitářství a přesvědčení o vlastní nadřazenosti nad druhými definitivně atributem pravicovosti. Ponechávám na čtenářích, jaké preference vyhovují jim, zejména pokud jsou si vědomi, co vlastně znamenají.

Vystavil Jaroslav Kronus v 4:31
Ačkoliv mne zase filosemitští fanatici nařknou z antisemitismu a já jim opětovně vzkazuji, že je mám u prdele, tak opět jenom krátký koment.
Jsem názoru, že autor velice přesně vystihl podstatu věci. To že tzv. Starý zákon je pouze literární fikcí, která vznikla na adoraci a obranu vyvolených je nezpochybnitelnou skutečností. Nakonec o tom vyhotovil svého času ing.dr. Kobliha skvělý essay. Byl samozřejmě vymyšlen a sepsán duchovními a intelektuální špičkami této entity. Že byl mnohokrát zneužit a zapomoci Talmudu a Halachy k chování anticivilizačnímu také snad nemusím podotýkat.
Ono v principu nejde o nic jiného, než o to, že vše, co je vytvořeno lidským mokem a duší lze v rovině aplikace či dokonce coby ideologické monstrum zneužít a platí-li, že lidé jsou stejní, tak proč by to nemělo platit i pro entitu z Blízkého východu.
Ono to ani nezní moc perverzně, když autor srovnává či poukazuje na analogii mezi starozákonními příkazy a nemeckým sociálním nacionalismem. Čtverec lidského myšlení jde napříč zeměkoulí a jde jenom o to, co si označíme za kladné a co záporné. To je otázka našich měřítek, nikoliv měřítka universalitstického. Jinak já bych ještě upozornil na variaci národního socialismu a to českého. Řeknu to velice jemně - studuje-li člověk tento fenomém a zaměří-li se na protagonisty tohoto jevu, který vyústil v Dekrety dr. Beneše a vyhnání Němců, tak zjistí, že mnoho členů české nár-soc byla asimilovanými v českém prostředí. Zase použiji formu analogiie - ono stačí,když si člověk uvědomí, kdo byl protagonistou ruského bolševismu. Ono nejde jenom o persony,ale o jejich duchovní a intelektuální výztuž danou kromě jiného i jejich genetickou výbavou. A dále raději dost, chytrému napověz a hlupáka nech osudu !