Hodnoty lidí v České republice
Sociolog Libor Prudký s kolektivem spolupracovníků vydal publikaci Inventura hodnot: Výsledky sociologických výzkumů hodnot ve společnosti České republiky (Academia, Praha, 2009). Jak název napovídá, kniha je přehledem sociologických výzkumných metod souboru hodnot ve společnosti a zároveň analýzou empirických sociologických výzkumů hodnotového systému občanů České republiky.
Když už v Britských listech planě diskutujeme o tom, zda jsou někteří čtenáři myšlenkově uzavření a xenofobní či nikoliv, není bez zajímavosti shrnout závěry této knihy (str. 287-312):
Když už v Britských listech planě diskutujeme o tom, zda jsou někteří čtenáři myšlenkově uzavření a xenofobní či nikoliv, není bez zajímavosti shrnout závěry této knihy (str. 287-312):
a) Hodnotové preference jsou podle autorů vyjádřením pořadí, váhy a skladby životních hodnot.
V současnosti je v ČR na prvním místě „rodina“, na druhém místě „přátelé a známí“, pak „volný čas“ (preference spojené s hédonismem), na čtvrtém místě „práce“ a za ní s velkým odstupem „politika“ a „náboženství“.
Tento soubor hodnotových preferencí podle sociologů prokazuje vysokou rezistenci vůči změnám, avšak od r. 1991 až do současnosti dochází k poklesu významu čtyř z těchto šesti sledovaných hodnot, s výjimkou „volného času“ (=hédonismu) a „přátel a známých“. Nejmarkantnější pokles je u hodnoty „práce“. Druhý největší pokles je u hodnoty „politika“.
Nejvíce vzrostla váha hodnoty „přátelé a známí“, a pak hodnoty „volný čas“. Nízkou vahou hodnoty „náboženství“ patří Česká republika k nejateističtějším státům Evropy. Zatímco význam rodiny ve většině evropských států roste, v ČR klesá.
Nízkou váhu hodnoty „politiky“ si ČR zachovává dlouhodobě.
Vývoj hodnotových tendencí ČR kopíruje vývoj těchto preferencí v ostatních evropských zemích, s výjimkou poklesu hodnoty občanské a politické angažovanosti a náboženství. Pokles váhy hodnoty „rodina“ není velký, ale proti evropským trendům je patrný.
Životní trendy v ČR akcentují hédonismus. I vzdělání nabývá na hodnotě pouze jako nástroj pro získání hédonistického uspokojení.
b) Hodnotové orientace představují tu část hodnot, která se týká jejich zacílení a nástrojů k jejich dosažení. Ukazují na cesty, které jsou ceněny a uznávány jako využitelné k dosažení cílů.
Hodnotové orientace byly v r. 2007 v ČR tyto:
V letech 1997 – 2007 došlo v hodnotových orientacích k podstatnému vývoji.
c) Hodnotové rámce. Víra v Boha je menší než víra v nějakou duchovní sílu, tuto náboženskou orientaci však má více než 60 procent dospělých.
Nejvíc nepřijatelné je užívání kanabisových drog, pohlavní styk pod povolenou hranicí, řízení automobilu pod vlivem alkoholu a politicky motivovaná vražda.
Četné přestupky vůči slušnému chování populace považuje za nepřijatelné, ale dělá je. Jsou to: šizení na daních, úplatky, jízda načerno ve veřejných dopravních prostředcích, využívání státní podpory bez nároku na ni, řízení pod vlivem alkoholu, lhaní ve vlastní prospěch a nevěra.
Tyto přestupky jsou sice odsuzované, avšak velmi rozsáhle užívané. Co tedy ještě jsou a jak lze chápat normy, ptají se vědci? Jako to, co je nepřijatelné, anebo to, co je obvyklé?
V ČR „jasně vítězí hédonistická hodnotová orientace. Ta je úzce spojená s individualismem. Navíc dochází k zvláštnímu spojení individualismu a xenofobie i orientace na svobodu. Česká podoba liberalismu se ustaluje na individuálním prožitku, svobodě jako nebránění individuálnímu uplatnění a uzavírání se vůči vnějším okolnostem, vůči cizímu a odlišnému.“
V současnosti je v ČR na prvním místě „rodina“, na druhém místě „přátelé a známí“, pak „volný čas“ (preference spojené s hédonismem), na čtvrtém místě „práce“ a za ní s velkým odstupem „politika“ a „náboženství“.
Tento soubor hodnotových preferencí podle sociologů prokazuje vysokou rezistenci vůči změnám, avšak od r. 1991 až do současnosti dochází k poklesu významu čtyř z těchto šesti sledovaných hodnot, s výjimkou „volného času“ (=hédonismu) a „přátel a známých“. Nejmarkantnější pokles je u hodnoty „práce“. Druhý největší pokles je u hodnoty „politika“.
Nejvíce vzrostla váha hodnoty „přátelé a známí“, a pak hodnoty „volný čas“. Nízkou vahou hodnoty „náboženství“ patří Česká republika k nejateističtějším státům Evropy. Zatímco význam rodiny ve většině evropských států roste, v ČR klesá.
Nízkou váhu hodnoty „politiky“ si ČR zachovává dlouhodobě.
Vývoj hodnotových tendencí ČR kopíruje vývoj těchto preferencí v ostatních evropských zemích, s výjimkou poklesu hodnoty občanské a politické angažovanosti a náboženství. Pokles váhy hodnoty „rodina“ není velký, ale proti evropským trendům je patrný.
Životní trendy v ČR akcentují hédonismus. I vzdělání nabývá na hodnotě pouze jako nástroj pro získání hédonistického uspokojení.
b) Hodnotové orientace představují tu část hodnot, která se týká jejich zacílení a nástrojů k jejich dosažení. Ukazují na cesty, které jsou ceněny a uznávány jako využitelné k dosažení cílů.
Hodnotové orientace byly v r. 2007 v ČR tyto:
- Příjemnost života (hédonistický typ) převažující nad skromností a altruismem v poměru 9 ku 0,5. K hédonistickým hodnotovým orientacím se hlásí 90 procent dospělé populace v ČR
- Rovnostářské hodnotové orientace převažují před nerovnostářskými v poměru 7 ku 2,5.
- Kolem 75 procent obyvatelstva ČR dává přednost snižování sociálních diferencí.
- Xenofobní a nexenofobní orientace jsou v poměru půl na půl
- Osobní odpovědnost a individualistické zaměření převažují před přenášením odpovědnosti na jiné a před spoluprací v poměru 7,5 ku 2.
- Etatistické orientace a odmítání státního paternalismu jsou rozloženy půl na půl
- Konformita převažuje nad vystupováním z řady v poměru tři ku dvěma
- Váha sekulárního nad náboženským převažuje v poměru tři ku jedné.
V letech 1997 – 2007 došlo v hodnotových orientacích k podstatnému vývoji.
- Největší nárůst zaznamenal hédonismus. R. 1997 se k hédonismu hlásily tři čtvrtiny populace, v letech 2005 a 2007 to bylo víc než 91 procent.
- K nárůstu dochází i v konformismu. R. 1997 zaujímalo konformní postoje 48 procent obyvatelstva, r. 2005 63 procent, r. 2007 58 procent.
- Rostla i orientace rovnostářská: R. 1997 se k rovnostářství hlásilo 61 procent obyvatelstva, r. 2007 68 procent.
- Preferenci svobody před bohatstvím a bezpečím vyjadřovalo r. 1997 69 procent obyvatelstva, r. 2007 jen 61 procent.
- Váha individualismu zůstala zachována, jak v r. 1997, tak r. 2007 se k individualismu hlásilo 75 procent obyvatel.
c) Hodnotové rámce. Víra v Boha je menší než víra v nějakou duchovní sílu, tuto náboženskou orientaci však má více než 60 procent dospělých.
- Náboženskost se však zmenšuje.
- Roste podíl populace, která vidí základ svých aktivit a hodnot ve vlastních činnostech, ze 71 procent r. 1997 na 78 procent r. 2007.
- Zároveň roste míra fatalismu, v r. 1997 tvořili fatalisté asi 19 procent české populace, r. 2007 už 23 procent. - Totéž platí o nihilismu. R. 1997 bylo nihilistů 8 procent, r. 2007 třináct.
Nejvíc nepřijatelné je užívání kanabisových drog, pohlavní styk pod povolenou hranicí, řízení automobilu pod vlivem alkoholu a politicky motivovaná vražda.
Četné přestupky vůči slušnému chování populace považuje za nepřijatelné, ale dělá je. Jsou to: šizení na daních, úplatky, jízda načerno ve veřejných dopravních prostředcích, využívání státní podpory bez nároku na ni, řízení pod vlivem alkoholu, lhaní ve vlastní prospěch a nevěra.
Tyto přestupky jsou sice odsuzované, avšak velmi rozsáhle užívané. Co tedy ještě jsou a jak lze chápat normy, ptají se vědci? Jako to, co je nepřijatelné, anebo to, co je obvyklé?
V ČR „jasně vítězí hédonistická hodnotová orientace. Ta je úzce spojená s individualismem. Navíc dochází k zvláštnímu spojení individualismu a xenofobie i orientace na svobodu. Česká podoba liberalismu se ustaluje na individuálním prožitku, svobodě jako nebránění individuálnímu uplatnění a uzavírání se vůči vnějším okolnostem, vůči cizímu a odlišnému.“
