Švýcaři jako neu-problem pro elitáře

 

 

 

SVP
	Christoph Blocher - pro Politiker der Schweizerischen Volkspartei (SVP). Swiss politician, industrialist, and former member of the Swiss Federal Council. můj HLAS

 

Politická práva občanů

Suverénem na úrovni obcí/měst, kantonů a na úrovni spolkové – je lid, tedy občané, jimž podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, což je zakotveno ve spolkové ústavě a ústavách kantonů:

• 
  
  
  
  
  
  • o zákonech a ústavách (legislativa)
  • o věcných záležitostech (exekutiva)
  
  
  
  
  
  

V praxi je zvykem, některá práva – podle oblasti a zájmů – propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli si tu či onu pravomoc nevrátí do svých výlučných kompetencí.
K politickým právům občanů – na úrovni obcí/měst, kantonů a úrovni spolkové – patří:

• 
  
  
  
  
  
  • referendum, (právo veta) jehož rozhodnutí jsou pro reprezentanty závazná:
    
    
    
    
    
    • referendum povinné, při změnách ústavy
    • referendum fakultativní, při změnách zákona, (pokud se pro referendum během 100 dní vysloví nejméně 50 000 voličů, nebo 8 kantonů, uskuteční se celostátní hlasování o tomto zákoně)
    
    
    
    
    
    
  • iniciativa, (návrh zákona) pro reprezentanty závazná
    
    
    
    
    
    • pokud během 18 měsíců iniciátoři „iniciativy“ získají podpisy 100 000 voličů, uskuteční se celostátní hlasování o navrhovaném zákoně
    
    
    
    
    
    
  • petice, které je pozůstatkem z ještě nevyvinuté demokracie počátku 19. století.
  
  
  
  
  
  

mimo dnes, ve většině zemí běžného, práva volebního:

• 
  
  
  
  
  
  • „aktivního“ – volit
  • a „pasivního“ – být kandidován a zvolen
  
  
  
  
  
  

a ve Švýcarsku mnohem častěji – tak každé dva měsíce – vykonávané:

• 
  
  
  
  
  
  • právo hlasovat.
  
  
  
  
  
  

Původní starší většinový systém v reprezentativní části politiky během 19. a 20. století nahradil systém poměrný. Tato – ve vyspělých demokraciích bežná – forma zaručuje účast i těch, kteří jsou mnohde jinde stále ještě z reprezentativní politiky vyloučeni. Jedním ze základů jeho fungování je kolegialita a konkordance, tedy nutnost, ne-li samozřejmost („společenská objednávka“), najít věcná řešení a to přes často rozdílná stanoviska, názory a zkušenosti.
K federálnímu systému nerozlučně patří subsidiarita. Tedy zásada, že co je možné vyřídit na té nejzákladnější (jinde zvané „nejnižší“) úrovni uspořádání státu patří k ní. A tuto úroveň tvoří obce, a jejich spolupráce v sítích, která se v poslední době rozšiřuje i na komplexnější záležitosti – něco více k tom například na (v němčině): Zweckgemeinde. Teprve to, co má smysl, co jde kvalitativně lépe, vyřizovat na úrovni kantonální, nebo spolkové, patří tam.
O přednostech vyspělé demokracie – její efektivnosti, dobrého základu pro ekonomiku ale i základu spokojenosti občanů – o příkladu a zkušenostech Švýcarska, se začalo v západní části Evropy diskutovat v letech osmdesátých minulého století. Nejprve v akademických a politických kruzích. Někde se už věc „více demokracie“ stala záležitostí občanů, kteří ji i začali prosazovat, například v Bavorsku a pak i v dalších zemích spolkového Německa – více (v němčině): Infocenter Mehr Demokratie.
V současné době probíhá diskuze – započatá v Konventu – občanů, politiků a akademiků o „více demokracie“ na úrovni EU s představiteli Komise a Parlamentu.

[editovat] Rovnoprávnost žen

Zajímavostí je, že na spolkové úrovni bylo volební a hlasovací právo pro švýcarské ženy ustaveno až v únoru roku 1971. (Předtím volili a hlasovali pouze muži starší 20 let, v 19. století ale jenom pokud byli schopni vojenské služby).
Na kantonální úrovni to trvalo dokonce ještě déle. V roce 1990 bylo hlasovací právo pro ženy zavedeno i v Appenzellu Innerrhodenu a to i přes odpor voličů (mužů) rozhodnutím nejvyššího soudu .

[editovat] Jazykové oblasti

Podle své ústavy, kterou se Švýcarsko v předminulém století rozhodlo i pro rovnoprávnost jazyků, má čtyři úřední jazyky: němčinu (63,7 %), francouzštinu (20,4 %), italštinu (6,7 %) a rétorománštinu (0,5 %). Rozšířeným pracovním jazykem je také angličtina.
Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými úřady ve všech úředních jazycích. Dobrovolně, podle svých možností, se přidávají i některé další úřady, kantonální a obecní. S pokračující integrací cizinců a imigrantů úřady umožňují komunikaci i v jiných jazycích.
Francouzština je hlavním úředním jazykem v 6 kantonech (Fribourg, Jura, Neuchâtel, Vaud, Wallis, Ženeva) a druhým úředním jazykem kantonu Bern. Italština je hlavním úředním jazykem v kantonu Ticino a druhým úředním jazykem kantonu Graubünden. Rétorománština je třetím úředním jazykem kantonu Graubünden. Němčina je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska (celkem ve 13 kantonech a 6 polokantonech včetně kantonu Graubünden) a dále druhým úředním jazykem v kantonech Fribourg a Wallis. V německy mluvících částech se v běžném styku používá švýcarská němčina, jeden z alemánských dialektů.

Já jsem dal tuto možná problematickou koláž dohromady proto, aby bylo jasno o samého počátku. Švýcarská konfederace není členem EU, do OSN vstoupila někdy v roce 1995 / možná trochu dříve/. její systém přímé demokracie je nejpropracovanější v Evropě a těžko lze předpokládat, že kvikot o omezování tamějších muslimů někoho dojme.

Iniciátorem referenda byla Švýcarská lidová strana, která je členem tamější vlády. Ona má podporu cca 28% voličů a je ve Švýcarech nejsilnější. Ono také se stačí trochu,ale detailněji seznámit s imigračními zákony Švýcar a člověk by nevěřil, co všechno musí "umět", aby byl našinec hoden švýcarského státního občanství ! 

Ono lze vše dohledat na netu, já jenom upozorním na základní manipulaci lžihumanistů , ty české nevyjímaje. 

Po referendu, které proběhlo ve Švýcarsku všichni unisono začli kvičet, že muslimové budou kráceni na lidských právech. Dokonce i Konference biskupů Vatikánu vyslovila negativní stanovisko, ač sama není schopna zformulovat obranou reakci proti Rozhodnutí soudu ve Štrasburku o nařízení sundat křes´tanské kříže ve veřejných školách Itálie....................

Kdyby stream byl poctivý a nezákeřný, tak musí konstatovat, že referendum bylo pouze zaměřeno k zákazu nikoliv výstavby mešit, ale mezuinských mnaretů na nich. S tím, že současné 4 minarety zůstanou zachovány. Nic více a nic méně ................Bohužel jednom další důkaz toho, kdo Evropě vládne a že její pud sebezáchovy je téměř ztracen .................

 

Vlajka Vlajky