Název: Liga proti antisemitismu, rasismu a xenofobiiIČO: 26556413
Adresa: Libušínská 46/7, 59101 Žďár nad Sázavou
Právní forma: Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.)
Datum vzniku: 3.6.2009
Jste předsedkyní vcelku obskurtního spolku, který začíná či se pokouší kriminalizovat lidi za názor, který není výplodem jejich chorých mozků. ale vcelku třeba jenom proto, že ONI sami tlumočí seriozní názory uveřejněné mimo naší banánovou Chazarii.
Causa vydavatele Zvědavce pana Stwory je typickou ukázkou toho, jaké může mít člověk na zemi peklo, když jeden z Vašich lokajů si nehledí svého či toho, co by mu příslušelo. Já se k tomu ještě okrajově vrátím.
Dnes jsem se dozvěděl, že jste ráčila opět obtěžovat OČVTŘ jakýmsi blábolem oproti moji osobě. Jedná se o tu přestřelku na blogu jistého sodomity, kde jsem Vám jasně vymezil hranice při Vašich "úletech" na adresu děvčat z Dělnické mládeže. Do toho se zamotal jakýsi hrdina a začal házet rameny.Poslal jsem Vás všechny k čertu a jasně vám sdělil, že vyhrožovat můžete svým dětem/ pokud třeba nechodí po ulici s rukou výše než hlava apod, že ......../.
Já pregnantní zdůvodnění po Novém roce sdělím ve smyslu § 158 TŘ policejním orgánům. Je mi vcelku lhostejno, s kým duchovně či telesně obcujete/ tím prvým se netajíte, to druhé je obecně známo/. Je mi vcelku putna, kdo jsou Vaši kámoši - to že jste pro ně Kleoptra a oni pro Vás Adonisové a přitom in natura spíše jste ve vztahu dosti neobvyklém tj. Blavacká versus eunuchové je také Vaší a jejich věcí.
Vysvětlovat fanatikovi Vašeho druhu, / jak to napsal jeden z diskutérů v Respektu /, že individium jako Vy dovede akrtorát nasrat spoustu lidí, zhanobit vztah českého národa k Izraeli a mít lidé jako vy moc, tak člověk skončí ve spárech antisemitismu přímo rasového je zbytečné.Ono házet jistý druh drahokamů samicím bravu je opravdu neefektivní chování ............
Nemám trauma z toho, že jsem kvůli Vám vypochodoval z i-Dnes, Vás vykopli asi za dva měsíce, netrpím stihomamem z Vás, že jsem byl odejít z Názorne.cz, Vy nejste přízrak, Vy jste pouze hodně neštastný člověk, který by hrozně rád patřil k potomkům původních 12 kmenů judejských a přitom nemáte možná ani prachobyčejnou krev chazarskou..........., ale to je Váš problém a já vaši genealogii studovat nebudu.!
I dnes jsem rád, že jsem nedal souhlas k Vašemu trestnímu dtíhání pro pomluvu, když jste dvakrát tvrdila, že schvaluji šou tj. TČ, za který je frau Tydlí až 5 let , vědi ????? Opravdu nemá potřebu s Vámi ztrácet zbytečně čas a Vašim kumpánům ú kteří mají místo mozku sval/, že dnes dát někomu facku je dosti riskantní podnik..capito TETA s dvěma tituly VŠ ????
To že pokaždé se tvrdě ohradím, budete-li českou společnost častovat výrazy nacisté, konkubíny, rozhod´nožky atd. To že z Vašeho pohledu česká společnost má jenom jordánské křtění či nomáské předky kdesi v Indii je vaše starost !
Snad jsem Vám to na dálku řekl srozumitelně.Jak si to ve vlastní šklebli a sesvými kámoši srovnáte, je vaše starost. Averzí vůči Vím netrpím, ale patříte k těm, kteří si občas při své "neukázněnosti" na veřejných blocích řeknou o "pohlavek ".
Já se Vám spíše svěřím s jiným paradigmatem k Vám a Vám podobným - Vy jste všichni jako VŠI. Všude jste hned parazitně doma a rádi lezete druhým do kožichu. Nedivte se, že Vám občas z toho kožichu vyklepou, zašlápnou a ještě Vám v té "odsáteé " krvi " vymáchají drzý obličej !!!!!!!!!!
Před 25 lety jsem tajně emigroval z Československa, protože mi vadil nedostatek svobody slova a povinnost opakovat nadiktované fráze o jasné budoucnosti komunismu a o prohnilosti kapitalistického systému. To jsem ještě netušil, že o 4 roky později socialismus padne a bude nastolen kapitalismus a s ním i demokracie a svoboda slova – průvodní prvky kapitalismu, jak jsem tehdy věřil. A o 25 let později budu zpátky ve své zemi, která mezitím přijala všechno to, co jsem uznával, stát před soudem a hájit se za publikování nepohodlného článku. Ve svých 55 letech dnes poprvé strojím před soudem jako obžalovaný. A přiznávám se, že mám strach. Není to pro mě příjemné.
Dnes jsem tedy zde, přijel jsem z Kanady jen proto, abych se hájil a protože to je důležité. Protože si myslím, že hájím správnou věc. A vím, že jsem nevinný. Považuji celou kauzu za politické divadlo, za pokus umlčet nepohodlnou webovou stránku, kterou dělám už přes deset let s minimálními náklady a minimálním ziskem. Dělám práci, kterou na jiných webech dělá celá redakce, tým lidí. Dělám ji, protože si myslím, že server jako je Zvědavec, je potřebný. Mohu se mýlit a jistě se v mnoha svých článcích mýlím. Jsem ochoten to přiznat, pokud mi to bude dokázáno.
Pan státní žalobce označil mé jednání za vysoce společensky nebezpečné. Co je na mém jednání tak nebezpečné? Pojďme se na to podívat. Spáchal jsem – podle slov žaloby zločin. Jaký zločin? Inu publikoval jsem článek. Napsal jsem ten článek? Nikoliv. Napsal jej jistý pan Caside. V angličtině. Přeložil jsem ten článek? Nikoliv. Přeložil jej pan Sedláček. Publikoval jsem ten článek v ČR? Nikoliv. Publikoval jsem ho v Kanadě, kde takový čin není podle tamních zákonů trestný. A sedm tisíc kilometrů daleko mě teď za něj soudíte a označujete jej za vysoce společenský nebezpečný. Žiju v ČR? Nikoliv, žiju v Kanadě. Je server, kde článek vyšel na území ČR? Nikoliv. Je v Chicagu. V USA.
Jak to, že ten článek vadí? Co je v něm tak strašného? Vyzývám v něm k násilí? Nikoliv? Je v něm snad rasismus? Ani to ne. Budím tím článkem nenávist vůči nějaké skupině? Troufám si říct, že nikoliv. I když pro jistou skupinu je nepříjemný. O tom není pochyb. A proč vlastně tedy vadí? Protože klade otázky. Ukazuje na rozpory v oficiálních zdrojích – a podtrhuji slovo oficiální, co se týče počtu obětí holocaustu za druhé světové války. Co jsou ty oficiální zdroje? Zde je mám před sebou. Můžeme vyjít například z internetové encyklopedie Wikipedia. Ta pod heslem pod heslem Auschwitz uvádí řadu zdrojů, a každý ten zdroj uvádí jiný počet obětí holocastu.
Wikipedia uvádí 18 různých zdrojů a 18 různých čísel od 800 až 900 tisíc židů podle Gerlada Reitlingera až po 4 až 5 milionů židů podle Filipa Friedmana. Co s tím? Kde je pravda?
Možná by měl pan státní žalobce uvážit rovněž žalobu na Wikipedii. Protože tato encyklopedie otevřeně a veřejně upozorňuje na rozpory v počtu obětí holocaustu. A tím veřejně zpochybňuje nacistické genocidum. Nebo se pletu? Nebo ve Wikipedii to být může, ale napsat se o tom nesmí? A Wikipedia zdaleka není jediný zdroj, který upozorňuje na rozpory.
Památník také nabízí jmenný seznam obětí holocaustu. Nachází se v něm přes tři miliony záznamů, ale skutečný počet doložených obětí holocaustu je nižší, protože lze často nalézt více než jeden záznam pro tutéž osobu."
Ještě jednou opakuji tu větu přímo ze stránek Jad Vašem: V jmenném seznamu je přes tři miliony doložených obětí holocaustu, ale skutečný počet je nižší, protože pro jednu a tutéž osobu lze nalézt více než jeden záznam.
Jad Vašem vysvětlují chybějící jména tím, že nacisté často vyvraždili celé rodiny a nezůstal nikdo, kdo by o tom podal svědectví. Může být. Ale může být i to, že jich prostě víc nebylo. Neříkám, že jich bylo méně, říkám, že to stojí za zamyšlení. A že by se o tom mělo mluvit.
Zločin není menší, jestliže počet obětí je menší. Jde pořád o hrůzný čin. Ale v zájmu pravdy a objektivity je třeba svobodně bádat a zkoumat historická fakta.
Jinými slovy, pane předsedo, existují nezvratně a nepopíratelně rozpory v oficiálních zdrojích co se týče počtu obětí holocaustu. Chceme zakázat mluvit o tom, že se vyměnila deska v Osvětimi? Chceme trestat ty, kteří na to upozorňují?
Pokud bude trestáno kladení otázek, budeme jako v Číně, kde jsou zavírání rodiče dětí poté, když se ptají „proč školy stavěné ze železobetonu při posledním zemětřesení spadly, zatímco řada dalších budov, například vládních staveb, otřesy ustála.“ (viz nedávný článek na iDnes V Číně zatýkají rodiče dětí, které zemřely při zemětřesení) A co se upozorňování na rozpory ve faktech týče, i to je náplní Zvědavce. Zvědavec nedělá závěry, netvrdí, že něco je tak nebo jinak, pouze přemýšlí vlastní hlavou. Je to trestné?
V žalobě jsou citovány věty z toho článku jako důkaz spáchání trestného činu. Konkrétně například vadí věta „Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz, že byl v jakémkoliv táboře smrti používán jedovatý plyn, plynové komory nebo plynové pece.“ Tak především – ta věta je vytržena z kontextu. A za druhé – jde o něčí názor. Zdůrazňuji, že nikoliv můj. Autor článku cituje názor třetí osoby. Vzniká například otázka, zda by Jan Hus byl upálen za čtení díla jiného autora, ve kterém by byl citován názor třetí osoby. I když se dnes neupaluje, inkvizice je daleko méně tolerantní k nebezpečným větám. Je zvláštní, že člověka dnes může přivést do kriminálu pouhá citace několika vět třetí osoby.
Řekněme, že je to mylný názor. Špatný názor. Zlý názor. Jaká by měla být normální reakce v takovém případě? Někdo, kdo tomu rozumí, by měl říct: Důkazy, že v táborech smrti byl používán jedovatý plyn existují. Jsou tam, tam a tam. Citovat zdroj, předložit fotografie, zkrátka fakta proti bludům.
Jaká je vaše reakce? „Zavřít!“ Umlčet! Potrestat! Vysoce společensky nebezpečný! volá pan státní žalobce. Je to adekvátní reakce? Přesvědčí snad taková reakce ostatní lidi, že holocaust byl tak jak je v oficiálních médiích popisováno? Samozřejmě nepřesvědčí. Možná někoho vyděsí, možná někoho odradí od hlasitých projevů nesouhlasu, ale určitě nepřesvědčí. Co se naopak stane, že na místo jednoho umlčeného se postaví deset nových, kteří rovněž začnou pochybovat. Chcete to?
Podívejte se, já vím, že mě můžete lehce umlčet. Zavřít, potrestat, když budete chtít. Je to pro vás velmi jednoduché, máte k tomu dostatek prostředků. Ale také vím, že mým zavřením tu myšlenku neumlčíte. Nikdy v historii se nepovedlo umlčet nepohodlný názor tím, že jeho hlasatele zavřeli. A byly časy, kdy se za nepohodlné názory i upalovalo. Ani tehdy se to nepodařilo.
Proč se tak zoufale bráníte dialogu? Proč nahrazujete argumenty hrozbami a zavíráním do vězení?
Víte, myslím si, že v historii neexistují konečné názory. Žádný zákon nemůže určit názor na historické dění. Dám vám příklad.
V roce 2006 schválilo francouzské národní shromáždění doplněk k zákonu z roku 2001, podle kterého bude potrestán vězením až 5 let a pokutou 45 tisíc euros každý, kdo pochybuje o genocidě Arménů v roce 1915 z rukou Turků. Minulý měsíc podepsali ve Švýcarsku zástupci Turků a Arménů společnou deklaraci o tom, že všechny takové genocidy je nutno vědecky zkoumat. Já se s tím názorem ztotožňuji a domnívám se, že podobný postup by se měl týkat i otázek genocidy Židů ze strany Němců.
V redakčním systému máme přes 3400 článků od 780 autorů. Většina z nich se upozorňováním na porušování lidských práv, bojem proti rasismu, omezování svobody v západních zemích, část věnuji přírodě a právům zvířat.
V redakčním systému máme přes 3400 článků. Mám být odsouzen na základě jediného z nich? Je to jako z té Werichovy repliky, kde se baví s Horníčkem o knihovně: „...copak stránka, ale někdy i slovo zasmrádne. Proto mám dnes v knihovně knížky pouze přísně o dnešku...“
Dovolil bych si citovat jednoho moudrého muže. Poslechněte si tohle:
Kdyby to byla pravda, nepublikoval byl celou řadu židovských autorů od Noama Chomského přes Uri Avneryho, Gilada Atzmona, Normana Finkelsteina, Paula Fromma, Henry Makowa, Břetislava Olšera, Naomi Klein a dalších. Židovského národa si velmi vážím a oceňuji jeho přínos naší civilizaci. Čeho si nevážím, jsou sionisté. Prosím aby nebylo kladeno rovnítko mezi sionisty a Židy, není to totéž. Židé jsou inteligentní, citlivý a těžce zkoušený národ. Jejich skutečnými představiteli jsou původní Sefardi Židé a dnešní Palestinci. Sionisté jsou většinou Chazaři původem z Asie, kteří si navlékli židovský kabát, a využívají ho k páchání zla. V Izraeli jsou Sefardi Židé občany druhé kategorie. Sionismus je politické, rasistické hnutí, které bylo roku 1975 Valným shromážděním OSN označeno za rasistické (rezoluce 3379). Rezoluce byla sice v roce 1991 zrušena, ale jen kvůli nátlaku USA, které je největším sponzorem OSN, a hrozilo, že přestane platit, pokud rezoluci nezruší. Rezoluce tedy nebyla zrušena protože by Izrael byl méně rasistický.
Kapitán izraelského fotbalového klubu Beitar Jerusalem F.C. Aviram Baruchyan se nedávno sešel se svými fanoušky a omlouval se jim za to, že dříve řekl, že by rád viděl ve svém mužstvu nějaké Araby. Jeho fanouškové mu totiž řekli, že se jich jeho slova dotkla. Baruchyan přesně řekl toto:
A protože jeden z cílů našeho občanského sdružení a Zvědavce je boj proti rasismu, samozřejmě na to na svých stránkách upozorňuji.
Nebo jiná známá organizace, Neturei Karta. Skupina ortodoxníxh židů v Jeruzalémě, která odmítla a stále odmítá existenci státu Izrael. Oni říkají tzv. státu Izrael. Skupina byla založena v Jeruzalémě v Palestině roku 1938. Neturei Karta NENÍ, jak je často zesměšňována sionisty, malá sekta extrémních ultra-ortodoxníxh židů. Netrure Karta odmítá stát Izrael nikoliv proto, že je to sekulární stát, ale proto, že celý koncept jeho existence je v rozporu se židovským zákonem.
Podle Neturei Karta není Židům dovoleno dominovat, zabíjet, ublížit nebo ponižovat jiné lidi. Skuteční židé podle Neturei Karta jsou proti odebírání půdy a domů Arabům. Podle Torah by jim měl být majetek i půda vraceny. Svět musí vědět, říkají židé v Neturei Karta, že sionisté protiprávně zneužili jméno Izrael a nemají právo hovořit jménem židovského národa.
A nejsou to jenom společnosti ortodoxních židů. Jsou to i jednotliví židé, stovku a tisíce takových, kteří se sionismem nesouhlasí a nepodporují jej. Tito lidé jsou sionisty nazývání self-hating jews neboli židé nenávidící vlastní rasu. Sionisté se jich bojí více než kohokoliv jiného a za účelem perzekuce těchto židů a obtěžování dokonce vznikly webové stránky Self-Hating Israel-Threatening List, které momentálně obsahují 8860 jmen židů nenávidějících vlastní národ nebo nebezpečných Izraeli.
Důvod, proč o tom hovořím tak důkladně, je ten, že se snažím ukázat, že je třeba rozlišovat. Ne všichni židé jsou sionisté a ne všichni sionisté jsou židé. Sionisté ovšem rádi tenhle drobný rozdíl zamlčují. Chtějí, abychom my, kteří nejsme židé, věřili, že každá kritika sionismu je ve skutečnosti kritikou židovstva.
A já se ptám, KDE v mém článku, za který tady stojím, jsem ohrozil práva a svobody druhých, a pokud ano, jak? Ohrozil jsem snad právo nebo svobodu židů říkat co chtějí? Kde jsem ohrozil bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu zdraví či mravnosti? Může mi to pan státní žalobce sdělit? Totiž pokud se na mě nevztahuje paragraf (4) článku 17, a já si myslím, že se nevztahuje, pak platí předchozí tři paragrafy. A následně tento zákon je součástí ústavního pořádku ČR a ústavního zákona 2/1993 Sb. Ve znění ústavního zákona č. 162/1998 sb. Tudíž pokud se neprokáže, že jsem ohrozil práva a svobody druhých, bezpečnost, zdraví či mravnost, neměl bych být potrestán.
Uzavřel bych citátem člověka, kterého si velmi vážím. Je to mimochodem Žid a jeho rodiče přežili holocaust:
Mám k dispozici neoficiální stenograf ze soudní síně:
------------------
„Začátek kolem 9:10 Státní zástupce Bláha, obžalovaný a obhajoba přítomni. Znalci nikoliv. Pouze 3 předběžné souhlasy soudu s filmováním.
Soud žádá o nahlédnutí do Stworových poznámek, ze kterých hodlá prezentovat svoje exposé, zaměřené na teatrální obhajobu svobody slova, svoji emigraci do země svobody a nynější strach, že bude trestán za svůj svobodně projevený názor.
Poté soud vyzývá obž. aby sklapl své poznámky a klade otázky.
Obž. hrne svoji obhajobu směrem k nepříslušnosti českého práva směrem přes své kanadské (paralelní) občanství, netrestnost podobného jednání v severoamerickém regionu i přes fakt, že server není český.
Původně anglicky psaný článek, jehož není autorem, ani překladatelem, uveřejnil, aby vyvolal diskusi, neboť jeho záměrem nejsou tvrzení, nýbrž diskusní fórum, přičemž řadu diskutérů by na tomto fóru raději neviděl. Celý server je zaměřena na spoustu jiných otázek (údajně asi přes 4500 článků, téma holocaustu je pouze okrajové.
Poukazuje na skutečnost, že ani oficiální zdroje nejsou zajedno v počtu obětí holocaustu, argumentuje výměnou pamětních desek v Auschwitzu, kde se do r. 1989 psalo číslo 4 miliony, pak na nové desce pouze číslo 1,5 milionu, dále argumentuje čísly z Jad Vašem. Hypoteticky navrhuje, proč neobžalovat i Wikipedii.
Zde přerušen soudem, protože jde spíše o historický exkurs, nikoliv o vyjádření k trestné činnosti.
Otázky SZ, mimo jiné, jaký má názor na holocaust. Obž se vykroutí s tím, že historie ani WWII není jeho parketou.
SZ se zmiňuje i o dalších článcích, např. „Jak poznat Žida" - obhajoba kontruje, že tento a další články nejsou předmětem obžaloby.
Otázky obhajoby.
Když někdo napíše, že obětí holocaustu bylo 15 milionů, otisknete to také? Stwora: ano, protože tu jde o diskusi nikoliv o tvrzení. Další schlagwort obhajoby, aby obž. mohl zadeklamovat, že je proti sionismu, nikoliv proti židovství. Dovolává se oficiální definice OSN pro sionismus a poukazuje i na frakce v židovství, odmítající sionismus. Sionismus je pro něj pouze hnutím Chazarů, schovávajících se za židovství...
Rekapitulace znaleckých posudků.
Znalec Zbořil sice píše, že jde o slovní spojení urážlivá a bezcitná, ale to je asi tak vše.
Druhý znalec, Mareš: u jeho posudku konstatováno, že svoji odbornou činnost ukončil, proto soud vyhovuje návrhu obhajoby, aby jeho posudek nebyl vůbec brán v potaz resp. čten.
Dokazování ukončeno 10:15
Závěrečné řeči:
SZ trvá na obžalobě, obhajoba tvrdí, že nebyl prokázán úmysl a že znalec Zbořil nikde ve svém posudku netvrdí, že popsané jednání je trestným činem; jeho hodnocení vystačí tak akorát na přestupek.
Stwora: Zákaz práva lidí na pochybnosti dělá z lidí stroje - lidé pochybují stroje nikoliv.
Po krátké přestávce vyhlášeno usnesení: zproštěn obžaloby."
--------------------------------------
Je třeba soud respektovat, nic jiného nezbývá. Respektuji výrok soudu v tom smyslu, že nepůjdu demonstrovat za odvolání neschopného soudce. Neschopných aktérů tohoto zhudlařeného procesu ostatně bylo víc, od zbabělých soudních znalců až po chabou obžalobu. Kdo jen na chvíli nahlédl do Stworova webu, nemůže pochybovat, že jde o silně antisemitskou propagandu, jaká je snad tolerovaná v Kanadě, ale v našem společenském kontextu, kam tento v češtině vydávaný web míří, je trestná. Na to není třeba konat dlouhé výzkumy, vědí to všichni, kdo se rasismem a antisemitismem trochu důkladněji zabývají. Nevědí to asi jen ti, kdo jsou z našich daní placeni za to, aby nám dopomáhali ke spravedlnosti.
-----------------
Poznámka: Státní zástupce se proti rozsudku odvolal.
----------------------------------
mezi řečí..........., nakonec pan Stwora o tom mluvil a dle ruského sionistického Žida Ščaranského jde také o "antisemitismus "- viz jeho definice !
Moje obhajoba
Vážený pane předsedoPřed 25 lety jsem tajně emigroval z Československa, protože mi vadil nedostatek svobody slova a povinnost opakovat nadiktované fráze o jasné budoucnosti komunismu a o prohnilosti kapitalistického systému. To jsem ještě netušil, že o 4 roky později socialismus padne a bude nastolen kapitalismus a s ním i demokracie a svoboda slova – průvodní prvky kapitalismu, jak jsem tehdy věřil. A o 25 let později budu zpátky ve své zemi, která mezitím přijala všechno to, co jsem uznával, stát před soudem a hájit se za publikování nepohodlného článku. Ve svých 55 letech dnes poprvé strojím před soudem jako obžalovaný. A přiznávám se, že mám strach. Není to pro mě příjemné.
Dnes jsem tedy zde, přijel jsem z Kanady jen proto, abych se hájil a protože to je důležité. Protože si myslím, že hájím správnou věc. A vím, že jsem nevinný. Považuji celou kauzu za politické divadlo, za pokus umlčet nepohodlnou webovou stránku, kterou dělám už přes deset let s minimálními náklady a minimálním ziskem. Dělám práci, kterou na jiných webech dělá celá redakce, tým lidí. Dělám ji, protože si myslím, že server jako je Zvědavec, je potřebný. Mohu se mýlit a jistě se v mnoha svých článcích mýlím. Jsem ochoten to přiznat, pokud mi to bude dokázáno.
Pan státní žalobce označil mé jednání za vysoce společensky nebezpečné. Co je na mém jednání tak nebezpečné? Pojďme se na to podívat. Spáchal jsem – podle slov žaloby zločin. Jaký zločin? Inu publikoval jsem článek. Napsal jsem ten článek? Nikoliv. Napsal jej jistý pan Caside. V angličtině. Přeložil jsem ten článek? Nikoliv. Přeložil jej pan Sedláček. Publikoval jsem ten článek v ČR? Nikoliv. Publikoval jsem ho v Kanadě, kde takový čin není podle tamních zákonů trestný. A sedm tisíc kilometrů daleko mě teď za něj soudíte a označujete jej za vysoce společenský nebezpečný. Žiju v ČR? Nikoliv, žiju v Kanadě. Je server, kde článek vyšel na území ČR? Nikoliv. Je v Chicagu. V USA.
Jak to, že ten článek vadí? Co je v něm tak strašného? Vyzývám v něm k násilí? Nikoliv? Je v něm snad rasismus? Ani to ne. Budím tím článkem nenávist vůči nějaké skupině? Troufám si říct, že nikoliv. I když pro jistou skupinu je nepříjemný. O tom není pochyb. A proč vlastně tedy vadí? Protože klade otázky. Ukazuje na rozpory v oficiálních zdrojích – a podtrhuji slovo oficiální, co se týče počtu obětí holocaustu za druhé světové války. Co jsou ty oficiální zdroje? Zde je mám před sebou. Můžeme vyjít například z internetové encyklopedie Wikipedia. Ta pod heslem pod heslem Auschwitz uvádí řadu zdrojů, a každý ten zdroj uvádí jiný počet obětí holocastu.
Wikipedia uvádí 18 různých zdrojů a 18 různých čísel od 800 až 900 tisíc židů podle Gerlada Reitlingera až po 4 až 5 milionů židů podle Filipa Friedmana. Co s tím? Kde je pravda?
Možná by měl pan státní žalobce uvážit rovněž žalobu na Wikipedii. Protože tato encyklopedie otevřeně a veřejně upozorňuje na rozpory v počtu obětí holocaustu. A tím veřejně zpochybňuje nacistické genocidum. Nebo se pletu? Nebo ve Wikipedii to být může, ale napsat se o tom nesmí? A Wikipedia zdaleka není jediný zdroj, který upozorňuje na rozpory.
Pamětní deska v Osvětimi
Ale zdaleka nejde jen o internetové zdroje, mohli byste mě obvinit, že je vybírám mezi revizionisty. Co třeba oficiální pamětní tabule přímo v Osvětimi. Od roku 1948 do roku 1989 byl na ní tento text:Zde v letech 1940 až 1945 trpělo a zahynulo rukama nacistických vrahů 4 miliony lidíV roce 1989 byla pamětní deska vyměněná. Nový nápis hlásal:
Nechť navždy zůstane toto místo místem žalu a zoufalství a jako varování humanitě, kde nacisté zavraždili zhruba jedna a půl milionu mužů, žen a dětí, převážně Židů z různých zemí Evropy. Osvětim 1940-1945.
Jad Vašem
Chtěl bych rovněž upozornit na památník obětí a hrdinů holocaustu v Izraeli, Jad Vašem. Památník je umístěn v Jeruzalémě, na hoře Har Hazikaron (Hoře Pamatování). Jde o rozsáhlý komplex budov, pomníků a soch. Součástí památníku je rovněž největší a nejobsáhlejší archiv dokumentů o holocaustu na světě. Je v něm shromážděno více než 62 miliónu stran dokumentů, přes 267 tisíc fotografií a několik tisíc dokumentárních filmů.Památník také nabízí jmenný seznam obětí holocaustu. Nachází se v něm přes tři miliony záznamů, ale skutečný počet doložených obětí holocaustu je nižší, protože lze často nalézt více než jeden záznam pro tutéž osobu."
Ještě jednou opakuji tu větu přímo ze stránek Jad Vašem: V jmenném seznamu je přes tři miliony doložených obětí holocaustu, ale skutečný počet je nižší, protože pro jednu a tutéž osobu lze nalézt více než jeden záznam.
Jad Vašem vysvětlují chybějící jména tím, že nacisté často vyvraždili celé rodiny a nezůstal nikdo, kdo by o tom podal svědectví. Může být. Ale může být i to, že jich prostě víc nebylo. Neříkám, že jich bylo méně, říkám, že to stojí za zamyšlení. A že by se o tom mělo mluvit.
Zločin není menší, jestliže počet obětí je menší. Jde pořád o hrůzný čin. Ale v zájmu pravdy a objektivity je třeba svobodně bádat a zkoumat historická fakta.
Jinými slovy, pane předsedo, existují nezvratně a nepopíratelně rozpory v oficiálních zdrojích co se týče počtu obětí holocaustu. Chceme zakázat mluvit o tom, že se vyměnila deska v Osvětimi? Chceme trestat ty, kteří na to upozorňují?
Pochybovat o počtu mrtvých je vyjádření neúcty k nim
Říkají mi: Pochybovat o počtu mrtvých je vyjádření neúcty k nim. Tím, že zpochybňuji jejich počet, jako kdybych zpochybňoval samotný fakt, že byli zavražděni. Promiňte, s tím nesouhlasím. Ti mrtví, kdyby dnes mohli mluvit, by naopak přivítali, kdyby se o tom mohlo mluvit otevřeně. Vyjádřením neúcty je naopak zákaz zkoumat historická fakta kolem jejich smrti, zkoumat kolik jich zemřelo a jak, uzákonit, glorifikovat a zmrazit jejich počet a trestat každého, kdo by se pokusil jen poukázat, že různé zdroje uvádějí různá čísla. To je skutečné zneuctění jejich smrti. Protože zavání podvodem a neúctou.Klást otázky je podstatou Zvědavce
Inkriminovaný článek nezpochybňuje holocaust. Pouze klade otázky a upozorňuje na rozpory v oficiálních zdrojích. Klást otázky je podstatou Zvědavce. Máme to přímo v jeho názvu. Zvědavec je zvědavý a proto se ptá. (V článku je 117 vět. Z toho je 16 vět tázacích [14%] a zbytek oznamovacích. Ty oznamovací věty převážně upozorňují na rozpory ve zdrojích.)Pokud bude trestáno kladení otázek, budeme jako v Číně, kde jsou zavírání rodiče dětí poté, když se ptají „proč školy stavěné ze železobetonu při posledním zemětřesení spadly, zatímco řada dalších budov, například vládních staveb, otřesy ustála.“ (viz nedávný článek na iDnes V Číně zatýkají rodiče dětí, které zemřely při zemětřesení) A co se upozorňování na rozpory ve faktech týče, i to je náplní Zvědavce. Zvědavec nedělá závěry, netvrdí, že něco je tak nebo jinak, pouze přemýšlí vlastní hlavou. Je to trestné?
V žalobě jsou citovány věty z toho článku jako důkaz spáchání trestného činu. Konkrétně například vadí věta „Ve skutečnosti neexistuje žádný důkaz, že byl v jakémkoliv táboře smrti používán jedovatý plyn, plynové komory nebo plynové pece.“ Tak především – ta věta je vytržena z kontextu. A za druhé – jde o něčí názor. Zdůrazňuji, že nikoliv můj. Autor článku cituje názor třetí osoby. Vzniká například otázka, zda by Jan Hus byl upálen za čtení díla jiného autora, ve kterém by byl citován názor třetí osoby. I když se dnes neupaluje, inkvizice je daleko méně tolerantní k nebezpečným větám. Je zvláštní, že člověka dnes může přivést do kriminálu pouhá citace několika vět třetí osoby.
Řekněme, že je to mylný názor. Špatný názor. Zlý názor. Jaká by měla být normální reakce v takovém případě? Někdo, kdo tomu rozumí, by měl říct: Důkazy, že v táborech smrti byl používán jedovatý plyn existují. Jsou tam, tam a tam. Citovat zdroj, předložit fotografie, zkrátka fakta proti bludům.
Jaká je vaše reakce? „Zavřít!“ Umlčet! Potrestat! Vysoce společensky nebezpečný! volá pan státní žalobce. Je to adekvátní reakce? Přesvědčí snad taková reakce ostatní lidi, že holocaust byl tak jak je v oficiálních médiích popisováno? Samozřejmě nepřesvědčí. Možná někoho vyděsí, možná někoho odradí od hlasitých projevů nesouhlasu, ale určitě nepřesvědčí. Co se naopak stane, že na místo jednoho umlčeného se postaví deset nových, kteří rovněž začnou pochybovat. Chcete to?
Podívejte se, já vím, že mě můžete lehce umlčet. Zavřít, potrestat, když budete chtít. Je to pro vás velmi jednoduché, máte k tomu dostatek prostředků. Ale také vím, že mým zavřením tu myšlenku neumlčíte. Nikdy v historii se nepovedlo umlčet nepohodlný názor tím, že jeho hlasatele zavřeli. A byly časy, kdy se za nepohodlné názory i upalovalo. Ani tehdy se to nepodařilo.
Proč se tak zoufale bráníte dialogu? Proč nahrazujete argumenty hrozbami a zavíráním do vězení?
Víte, myslím si, že v historii neexistují konečné názory. Žádný zákon nemůže určit názor na historické dění. Dám vám příklad.
V roce 2006 schválilo francouzské národní shromáždění doplněk k zákonu z roku 2001, podle kterého bude potrestán vězením až 5 let a pokutou 45 tisíc euros každý, kdo pochybuje o genocidě Arménů v roce 1915 z rukou Turků. Minulý měsíc podepsali ve Švýcarsku zástupci Turků a Arménů společnou deklaraci o tom, že všechny takové genocidy je nutno vědecky zkoumat. Já se s tím názorem ztotožňuji a domnívám se, že podobný postup by se měl týkat i otázek genocidy Židů ze strany Němců.
V redakčním systému máme přes 3400 článků od 780 autorů. Většina z nich se upozorňováním na porušování lidských práv, bojem proti rasismu, omezování svobody v západních zemích, část věnuji přírodě a právům zvířat.
V redakčním systému máme přes 3400 článků. Mám být odsouzen na základě jediného z nich? Je to jako z té Werichovy repliky, kde se baví s Horníčkem o knihovně: „...copak stránka, ale někdy i slovo zasmrádne. Proto mám dnes v knihovně knížky pouze přísně o dnešku...“
Obecně o pochybování o čemkoliv
Obecně o pochybování (jakémkoliv): To, co nás činí lidmi, čím se lišíme od robotů a strojů, je naše schopnost pochybovat. Počítače nepochybují, lidé ano. A je to právě pochybování, co žene vývoj ku předu. Kdyby Giordano Bruno, Galileo Galilei, Jan Hus, Jeroným Pražský, Pavel Kravář a další následovníci nepochybovali o tehdy nařízených pravdách, dodnes bychom věřili (museli věřit), že tomu tak je. Vezměte nám právo pochybovat a učiníte z nás roboty.Dovolil bych si citovat jednoho moudrého muže. Poslechněte si tohle:
Setřeste všechen strach z podlézavých předsudků, kterými jsou slabé, servilní povahy drceny. Pevně usaďte rozum na soudcovské křeslo a každý fakt, každý argument, každý názor suďte. Zpochybňujte s odvahou dokonce i samotnou existenci Boží. Protože pokud Bůh existuje, musí sám upřednostnit rozum před slepým strachem.
Thomas Jefferson, třetí prezident Spojených států a hlavní autor Deklarace nezávislosti. Žil 1743 – 1826.Co myslíte, co by asi Jefferson řekl, na čí straně by byl, kdyby tady dnes mohl být přítomen?
„Paušalizující a negativistický“ postoj vůči Izraeli
Dále je mi vytýkáno, že mám vůči židovskému národu „paušalizující a negativistický“ postoj.Kdyby to byla pravda, nepublikoval byl celou řadu židovských autorů od Noama Chomského přes Uri Avneryho, Gilada Atzmona, Normana Finkelsteina, Paula Fromma, Henry Makowa, Břetislava Olšera, Naomi Klein a dalších. Židovského národa si velmi vážím a oceňuji jeho přínos naší civilizaci. Čeho si nevážím, jsou sionisté. Prosím aby nebylo kladeno rovnítko mezi sionisty a Židy, není to totéž. Židé jsou inteligentní, citlivý a těžce zkoušený národ. Jejich skutečnými představiteli jsou původní Sefardi Židé a dnešní Palestinci. Sionisté jsou většinou Chazaři původem z Asie, kteří si navlékli židovský kabát, a využívají ho k páchání zla. V Izraeli jsou Sefardi Židé občany druhé kategorie. Sionismus je politické, rasistické hnutí, které bylo roku 1975 Valným shromážděním OSN označeno za rasistické (rezoluce 3379). Rezoluce byla sice v roce 1991 zrušena, ale jen kvůli nátlaku USA, které je největším sponzorem OSN, a hrozilo, že přestane platit, pokud rezoluci nezruší. Rezoluce tedy nebyla zrušena protože by Izrael byl méně rasistický.
Rasistický stát Izrael
O tom, že Izrael je nesmírně rasistický stát, existuje velké množství důkazů. Jeden zcela nedávný:Kapitán izraelského fotbalového klubu Beitar Jerusalem F.C. Aviram Baruchyan se nedávno sešel se svými fanoušky a omlouval se jim za to, že dříve řekl, že by rád viděl ve svém mužstvu nějaké Araby. Jeho fanouškové mu totiž řekli, že se jich jeho slova dotkla. Baruchyan přesně řekl toto:
„To nejvíce bolestivé je, že jsem se naneštěstí dotkl citů fandů klubu Beitar. Je pro mě důležité, že hráči a všichni ostatní vědí, že jsem s nimi v dobrém i zlém a co říkají nebo píšou ostatní, mě nezajímá. Nicméně je pro mě důležité zdůraznit, že já o členství případných Arabů v klubu nerozhoduji. Ale v tomto okamžiku říkám: Pokud naši fanouškové nechtějí v klubu Araby, nebudou v klubu Beitar žádní Arabové.“Upozorňuji, že zpráva nepřichází z nějakého obskurního antisemitského webu, ale přímo z největšího a nejpopulárnějšího izraelského zpravodajského serveru ynet.news. Dovedete si představit ten poprask, kdyby něco podobného řekl například kapitán českého fotbalového klubu o cikánech? Přestože zpráva vyšla na oficiálním izraelském zdroji, žádná česká ani jiná masmédia ji nepřevzala. A to je mezera, kterou se snažím já se svým Zvědavce vyplnit. Za to mě obviňují z antisemitismu a z paušalizující a negativistický“ postoje vůči Izraeli.
A protože jeden z cílů našeho občanského sdružení a Zvědavce je boj proti rasismu, samozřejmě na to na svých stránkách upozorňuji.
I mnoho Židů odmítá stát Izrael
Bylo by velkým zjednodušováním tvrdit, že jsem proti Židům. Jsem pouze proti sionistům a to je podstatný rozdíl. I mezi Židy existuje velká skupina těch, kteří se sionismem nesouhlasí. Například sdružení Jews Against Zionism (Židé proti sionismu).Nebo jiná známá organizace, Neturei Karta. Skupina ortodoxníxh židů v Jeruzalémě, která odmítla a stále odmítá existenci státu Izrael. Oni říkají tzv. státu Izrael. Skupina byla založena v Jeruzalémě v Palestině roku 1938. Neturei Karta NENÍ, jak je často zesměšňována sionisty, malá sekta extrémních ultra-ortodoxníxh židů. Netrure Karta odmítá stát Izrael nikoliv proto, že je to sekulární stát, ale proto, že celý koncept jeho existence je v rozporu se židovským zákonem.
Podle Neturei Karta není Židům dovoleno dominovat, zabíjet, ublížit nebo ponižovat jiné lidi. Skuteční židé podle Neturei Karta jsou proti odebírání půdy a domů Arabům. Podle Torah by jim měl být majetek i půda vraceny. Svět musí vědět, říkají židé v Neturei Karta, že sionisté protiprávně zneužili jméno Izrael a nemají právo hovořit jménem židovského národa.
A nejsou to jenom společnosti ortodoxních židů. Jsou to i jednotliví židé, stovku a tisíce takových, kteří se sionismem nesouhlasí a nepodporují jej. Tito lidé jsou sionisty nazývání self-hating jews neboli židé nenávidící vlastní rasu. Sionisté se jich bojí více než kohokoliv jiného a za účelem perzekuce těchto židů a obtěžování dokonce vznikly webové stránky Self-Hating Israel-Threatening List, které momentálně obsahují 8860 jmen židů nenávidějících vlastní národ nebo nebezpečných Izraeli.
Důvod, proč o tom hovořím tak důkladně, je ten, že se snažím ukázat, že je třeba rozlišovat. Ne všichni židé jsou sionisté a ne všichni sionisté jsou židé. Sionisté ovšem rádi tenhle drobný rozdíl zamlčují. Chtějí, abychom my, kteří nejsme židé, věřili, že každá kritika sionismu je ve skutečnosti kritikou židovstva.
Lidská práva
Je úsměvné, že k mému prvnímu odsouzení došlo právě na 21. srpna, 41 let poté, co jsme ztratili svobodu, a dnešní datum, den druhého soudu, 10. prosince, je den lidských práv. Předseda OSN Ban Ki-moon k šedesátému výročí sepsání těchto práv prohlásil:„Je naší povinností zajistit, že tato práva jsou živou a dobře známou skutečností pro každého a všude. Často ti co nejvíce potřebují ochranu svých lidských práv, potřebují být rovněž informováni, že Deklarace existuje a právě pro ně.“Když jsme u těch lidských práv, neuškodí si připomenout Listinu základních práv a svobod. Poslechněte si, jak to krásně zní.
Clanek 17Ano, je tady ten paragraf (4) v článku 17, který říká že svobodu projevu lze omezit zákonem. A teď pozor. Lze jej omezit tehdy a jen tehdy, když jde o opatreni v demokraticke spolecnosti nezbytna pro ochranu prav a svobod druhych, bezpecnost statu, verejnou bezpecnost, ochranu verejneho zdravi a mravnosti.
(1) Svoboda projevu a pravo na informace jsou zaruceny.
(2) Kazdy ma pravo vyjadrovat sve nazory slovem, pismem, tiskem, obrazem nebo jinym zpusobem, jakoz i svobodne vyhledavat, prijimat a rozsirovat ideje a informace bez ohledu na hranice statu.
(3) Cenzura je nepripustna.
(4) Svobodu projevu a pravo vyhledavat a sirit informace lze omezit zakonem, jde-li o opatreni v demokraticke spolecnosti nezbytna pro ochranu prav a svobod druhych, bezpecnost statu, verejnou bezpecnost, ochranu verejneho zdravi a mravnosti.
A já se ptám, KDE v mém článku, za který tady stojím, jsem ohrozil práva a svobody druhých, a pokud ano, jak? Ohrozil jsem snad právo nebo svobodu židů říkat co chtějí? Kde jsem ohrozil bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu zdraví či mravnosti? Může mi to pan státní žalobce sdělit? Totiž pokud se na mě nevztahuje paragraf (4) článku 17, a já si myslím, že se nevztahuje, pak platí předchozí tři paragrafy. A následně tento zákon je součástí ústavního pořádku ČR a ústavního zákona 2/1993 Sb. Ve znění ústavního zákona č. 162/1998 sb. Tudíž pokud se neprokáže, že jsem ohrozil práva a svobody druhých, bezpečnost, zdraví či mravnost, neměl bych být potrestán.
Uzavřel bych citátem člověka, kterého si velmi vážím. Je to mimochodem Žid a jeho rodiče přežili holocaust:
Věříte-li ve svobodu slova, věříte ve svobodu slova i v případě názorů, se kterými nesouhlasíte. Goebbels podporoval svobodu slova, ale jen u názorů, se kterými souhlasil. Stejně tak Stalin. Podporujete-li svobodu slova, znamená to, že podporujete svobodu slova právě pro ty názory, se kterými se neztotožňujete. Noam Chomsky
Tolik připravená obhajobapana Stwory před soudem prvního stupně.
Zde pro srovnání ideologické blití fešné Věruš.............
Soudný člověk odpoví, že o nikom nelze jen tak pro srandu králíkům psát či vyhlašovat, že je zločinec či zvrhlík, že by to byla pomluva a trestný čin. V zákonech mnoha evropských států je zakotveno jako trestný čin také popírání holokaustu. Ze stejných důvodů. Ubližuje jako zvláště zlá pomluva těm, kteří si už vytrpěli dost. Také u nás je popírání holokaustu trestným činem. A před soudem za tento čin dnes stanul jistý Vladimír Stwora žijící v Kanadě, ale stále český občan, který v českém prostředí šíří antisemitské žvásty a který podléhá našim snad ještě platným zákonům. Právě v Den lidských práv a den po odvysílání onoho televizního dokumentu o popíračích šoa plivl soud do tváře všem obětem zrůdné nacistické genocidy a všem slušným lidem, když popírače Stworu osvobodil.Mám k dispozici neoficiální stenograf ze soudní síně:
------------------
„Začátek kolem 9:10 Státní zástupce Bláha, obžalovaný a obhajoba přítomni. Znalci nikoliv. Pouze 3 předběžné souhlasy soudu s filmováním.
Soud žádá o nahlédnutí do Stworových poznámek, ze kterých hodlá prezentovat svoje exposé, zaměřené na teatrální obhajobu svobody slova, svoji emigraci do země svobody a nynější strach, že bude trestán za svůj svobodně projevený názor.
Poté soud vyzývá obž. aby sklapl své poznámky a klade otázky.
Obž. hrne svoji obhajobu směrem k nepříslušnosti českého práva směrem přes své kanadské (paralelní) občanství, netrestnost podobného jednání v severoamerickém regionu i přes fakt, že server není český.
Původně anglicky psaný článek, jehož není autorem, ani překladatelem, uveřejnil, aby vyvolal diskusi, neboť jeho záměrem nejsou tvrzení, nýbrž diskusní fórum, přičemž řadu diskutérů by na tomto fóru raději neviděl. Celý server je zaměřena na spoustu jiných otázek (údajně asi přes 4500 článků, téma holocaustu je pouze okrajové.
Poukazuje na skutečnost, že ani oficiální zdroje nejsou zajedno v počtu obětí holocaustu, argumentuje výměnou pamětních desek v Auschwitzu, kde se do r. 1989 psalo číslo 4 miliony, pak na nové desce pouze číslo 1,5 milionu, dále argumentuje čísly z Jad Vašem. Hypoteticky navrhuje, proč neobžalovat i Wikipedii.
Zde přerušen soudem, protože jde spíše o historický exkurs, nikoliv o vyjádření k trestné činnosti.
Otázky SZ, mimo jiné, jaký má názor na holocaust. Obž se vykroutí s tím, že historie ani WWII není jeho parketou.
SZ se zmiňuje i o dalších článcích, např. „Jak poznat Žida" - obhajoba kontruje, že tento a další články nejsou předmětem obžaloby.
Otázky obhajoby.
Když někdo napíše, že obětí holocaustu bylo 15 milionů, otisknete to také? Stwora: ano, protože tu jde o diskusi nikoliv o tvrzení. Další schlagwort obhajoby, aby obž. mohl zadeklamovat, že je proti sionismu, nikoliv proti židovství. Dovolává se oficiální definice OSN pro sionismus a poukazuje i na frakce v židovství, odmítající sionismus. Sionismus je pro něj pouze hnutím Chazarů, schovávajících se za židovství...
Rekapitulace znaleckých posudků.
Znalec Zbořil sice píše, že jde o slovní spojení urážlivá a bezcitná, ale to je asi tak vše.
Druhý znalec, Mareš: u jeho posudku konstatováno, že svoji odbornou činnost ukončil, proto soud vyhovuje návrhu obhajoby, aby jeho posudek nebyl vůbec brán v potaz resp. čten.
Dokazování ukončeno 10:15
Závěrečné řeči:
SZ trvá na obžalobě, obhajoba tvrdí, že nebyl prokázán úmysl a že znalec Zbořil nikde ve svém posudku netvrdí, že popsané jednání je trestným činem; jeho hodnocení vystačí tak akorát na přestupek.
Stwora: Zákaz práva lidí na pochybnosti dělá z lidí stroje - lidé pochybují stroje nikoliv.
Po krátké přestávce vyhlášeno usnesení: zproštěn obžaloby."
--------------------------------------
Je třeba soud respektovat, nic jiného nezbývá. Respektuji výrok soudu v tom smyslu, že nepůjdu demonstrovat za odvolání neschopného soudce. Neschopných aktérů tohoto zhudlařeného procesu ostatně bylo víc, od zbabělých soudních znalců až po chabou obžalobu. Kdo jen na chvíli nahlédl do Stworova webu, nemůže pochybovat, že jde o silně antisemitskou propagandu, jaká je snad tolerovaná v Kanadě, ale v našem společenském kontextu, kam tento v češtině vydávaný web míří, je trestná. Na to není třeba konat dlouhé výzkumy, vědí to všichni, kdo se rasismem a antisemitismem trochu důkladněji zabývají. Nevědí to asi jen ti, kdo jsou z našich daní placeni za to, aby nám dopomáhali ke spravedlnosti.
-----------------
Poznámka: Státní zástupce se proti rozsudku odvolal.
----------------------------------
mezi řečí..........., nakonec pan Stwora o tom mluvil a dle ruského sionistického Žida Ščaranského jde také o "antisemitismus "- viz jeho definice !
Britský soud vydal zatykač na izraelskou exministryni Cipi Livniovou
Britský soud vydal kvůli obvinění z válečných zločinů při ofenzívě v pásmu Gazy zatykač na bývalou izraelskou ministryni zahraničí Cipi Livniovou, která měla o víkendu mluvit v Londýně. Informují o tom v úterý britská média, podle nichž soud ve Westminsteru jednal v reakci na žalobu právníků zastupujících oběti lednového útoku v Gaze.
Žádné komentáře:
Okomentovat