Bratře Fabiána, Aloise Jiráska si pamatuješ velice dobře.Ovšem Jirásek není dějepis. Kdyby sis prostudoval např.statistiku ze Sčítání obyvatelstva došel by si k závěru, že píšeš nesmysly. České země na rozdíl od sousedního Německa nikdy nebyly protestantskou zemí. I dnes se můžeš dozvědět,že u těch, co uvedli svůj vztah k náboženství, je většina římskokatolického náboženství, případně řeckokatolického náboženství, starokatolického případně pravoslavné víry. Je zde také poměrně dost židovské víry. Tyto, co jsem vyjmenoval nejsou protestanté. Protestantské církve jsou obecně nazývány a zpravidla to mají i ve svém názvu evangelická. Ty jsou i dnes menšinové,jako vždy v historii. Křesťanská víra se u nás objevila již v IX.století, tedy ještě před rozkolem mezi Západem, což označujeme dnes od roku asi 1050, kdy římský patriarcha nechal vložit do Vyznání víry tzv.filioque, tedy že Duch svatý vychází nejen od Otce, ale i od Syna tedy Krista. Víra do Čech přišla ze Západu.Slovanští věrozvěstové přišli do Velké Moravy a jednak přinesli víru v pro Slovany srozumitelném jazyku, což bylo velice významné, protože latinské bohoslužbě, zvláště, kdy ji prováděli Němci, obyvatelstvo nerozumělo. Až do Karla IV. zde byla jediná křesťanská církev a to podle dnešního značení římskokatolická. Karel IV. do Prahy přivedl do dnes mu říkáme emauzského kláštera mnichy, kteří se modlili v církevní slovanštině, tedy jazyce, který nám přinesli slovanští věrozvěstové sv.Cyril a Metoděj. Mimo něj se v témže jazyce modlili i mniši ze Sázavského kláštera. A také poustevník sv.Ivan (česky Jan), poustevničil v dnešním Janu pod skalou, na Berounsku. I Husité byli římskokatolické víry, smířeni s římskokatolickou vírou. Byli utrakvisté.tedy římští katolíci přijímající pod obojí způsobou. Stále to ještě nebyli protestanté. První, z nichž vznikali protestantské církve, byli:farář v Lutterworthu Jan Viklif, nar.1384, ale stále ještě to nevytvářelo protestantské církve. I Mistr Jan Hus nebyl protestant,ale římskokatolický kněz. Protestanství vzniklo po roce 1500 a bylo politicky uznáno mírem vestfálským (1517-1648). Takže 1100 let jsou české země zeměmi katolickými, jenom kolem 300 let zemí s protestantskými církvemi, takže i zemská historie je převážně katolická. Rekatolizace nemohla proto trvat čtyřista let,ale podstatně méně, protože císař Josef II. povolil dvě protestanské církve na našem území, takže ta rekatolizace trvala vlastně plus mínus 100 let. Před rokem 1918 na území našich zemí nebyla povolena ani pravoslavná církev,ani starokatolická církev pro Čechy. Pravoslavná církev zde byla povolena pro Rusy zde žijící s jediným kostelem v Praze sv.Mikuláše na Starém Městě. Starokatolíci zde byli dovoleni pro Němce a proto měla katedrálu ve Varnsdorfu a většinu farností v pohraničí. První česká strokatolická obec vznikla až po roce 1918 v Praze za biskupa Miloše Čecha. První česká pravoslavná obec vznikla také teprve po vzniku ČSR, když původně římskokatolický kněz Matěj Pavlík (vladyka biskup, později arcibiskup Gorazd), po teologickém rozporu s Dr.Farským opustil Československou církev se svými věřícími přešel k pravoslavné církvi a začal budovat českou pravoslavnou církev pod srbským patriarchátem, který jej vysvětil na pravoslavného biskupa pro Československou církev. Souběžně s ním na našem území budoval českou pravoslavnou církev arcibiskup Savatij vysvěcený řeckou církví. Mezi těmito dvěma církvemi nikdy nedošlo k propojení. Vše skončilo popravou vladyky Gorazda a definivně po II.světové válce, kdy arcibiskup Savatij odstoupil. Pak pro politické rozpory s Jugoslávií bylo české pravoslavné církvi vnuceno na asi pět let přijetí podřízenosti Moskevskému patriarchátu. Biskup,který spravoval v té době československou pravoslavnou církev se po vybudování autokefality stal prvním biskupem Pravoslavní církve v Československu. Pokud se týká členství nynějšího papeže, co by malého kluka v Hitlerjugendu, to bylo povinné v Německu pro všechny děti, jako byl Pionýr u nás. I když já jsem jeden z mála, kdo tam v Pionýru nebyli. U nás to sice nebylo tolik poviiné jako HJ v Německu, ale bylo to povinné z jiného hlediska. Za to ho nelze odsuzovat. Já osobně hodnotím, že papež řekl česky a ve velice slušné Češtině více slov než v Polštině. A pro Němce je Čeština velice těžký jazyk, mnohem těžší než pro Čecha Němčina. Naše země není ani zemí protestanstkou, naše země je podle statistiky zemí nevěreckou. Ten odstavec o svatovítské katedrále je nesmysl non plus ultra. Vycházíš z nesmyslů jednoho českého "historika".Především katedrála byla založena římským císařem a českým králem Karlem IV. jako kostel za 1. římskokatlický - římských katolíků bylo v té době v zemi 95 %! A také jako hrob zemského patrona knížete českého svatého Václava,jemuž zasvětil i českou královskou korunu,pro kterou určil,že sv.Václav je věčný panovník české země,že tato koruna obsahující z poloviny knížecí čelenku sv.Václava bude navždy spočívat na jeho lebce. Mimo to Karel IV. tento chrám určil jako katedrálu. Katedrála je chrám toho kněze, který má v církvi katedru, tedy učitelský úřad. A ten má vždy jenom biskup. Je tedy katedrála sv.Víta chrámem, od té doby,co bylo v Praze za Karla IV. založeno arcibiskupství arcibiskupským chrámem. Proto také na původním hlavním oltáři katedrály sv.Víta je umístěn znak pražského arcibiskupa. Katedrála nemůže mimo tento důvod být chrámem - svatostátnkem všech křesťanských církví mimo jiné pro to, že pro některé evangelické církve by bylo nutné odstranit veškerou výzdobu, i tu pocházející z doby Karla IV., protože jedním z článků jejich víry je nepřípustnost jakékoliv výzdoby v jejich modlitebně. Pro římské katolíky, řecké katolíky (uniaty), starokatolíky, pravoslavné je v chrámu umístěn kříž s corpusem (tedy tělem Ježíše Krista - Spasitele), pro většinu evangelických ,tedy protestantských církví, je modlitebně buď kříž bez corpusu,nebo kniha Bible s kalichem stojícím na ní. Tam, kde se spolupoužívají kostely dvěma církvemi, jedná se buď o kostely protestantské nebo Československé církve Husitské. Pak si musí např.spoluužívající Pravoslavná církev na bohoslužbu přinést ikony a svíčníky, což nese problémy. To co šlo v televizi o kostele užívaném římskokatolickou církví a protestanty bylo v podstatě tzv.dvojvila. Jedná se totiž o dva kostely pod jednou střechou, kde obě církve slouží spolu, každá ve své části, kde se neruší, a na svátky, které mohou slavit společně se zasunou pohyblivé zdi a slouží spolu. Víš bratře, nemám rád, když někdo se snaží přepisovat dějiny. A vůbec nejvíce mi vadí, když někdo chce vykládat věci, kterým nerozumí.Takhle jsi se zařadil skoro ke komunistickému historikovi Ransdorfovi, který v jednom projevu chtěl vykládat, jak by měli křesťané věřit. Nebo ke Klausovi, který když mluvil o katedrále řekl, že církve jsou něco jako sběratelé známek - spolek.
Pro tvoji informaci, abys pochopil, co to katedrála je: v Praze jsou ještě: katedrála Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici, to je katedrála řeckokatolické církve -Uniatů, katedrála svatých věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Resslově ulici - ta je pravoslavná, je tedy chrámem pražského arcibiskupa, metropolity českých zemí a Slovenska vladyky Kryštofa, katedrála sv.Vavřince na Petříně - ta je starokatolická, tedy biskupa Dušana Hejbala. A pak katedrála Československé církve, tam nevím, zda to je sv.Mikuláš na Starém Městě nebo kostel v Dejvicích či kostel sv.Václava v Resslově ulici,,kde byl současný patriarcha bratr Butta dříve farářem. Takže s tvým námětem pro prohlášení za ČSNS jako odborník teolog a historik zásadně nesouhlasím a doporučil bych, aby byly odmítnuty jako nesprávné.
Jan Herna, Th.Dipl.
Žádné komentáře:
Okomentovat