Od: vrana2077@seznam.cz
Komu: salatek@mu.kutnahora.cz
Předmět: zaslání
Datum: 28.12. 2009, 18:59 - dnes v 18:59
Dobrý den pane starosto,
jmenuji se Jaroslav Kronus a bydlím v Kolíně. Tak trochu sestudovávám dostupné materie o velkých mužích české historie 20.století.
Jsem organizovaným příznivcem Strany svobodného občana a příznivec Společnosti excelentního exilového historika prof.dr. J.Kalvody.
Při seznamování s odkazem dnes asi účelově zamlčovaným rektorem UK prof.dr. Dominem jse mnarazil na drobnou zajímavost, která má vztah k Vašemu městu. On je rodákem a předpokládám, že zde i studoval střední školu. Jeho práce na poli botanickém přesahla věhlas střední Evropy a do dnes jsou v odborné literatuře odkazy na jeho dílo.
Jelikož patřil v jistém smyslu k odpůrcům TGM a Beneše, je vcelku logické, že jeho jméno je dnes spíše "opomíjeno" než připomínáno.
Jsem názoru, že Vaše město nemá moc analogií ve smyslu odkazu tohoto muže. Můžete mne prosím zpravit, zda tento muž je v nějakém kontextu součástí historie KH či zda chystáte nějaká opatření k připomenutí jeho jména ?
Já osobně bych zvažoval udělení čestného občanství in memoriam , zda tomu tak již není !
Děkuji za krátkou zprávu a eventuální sdělení na moje dotazy.
S pozdravem Kronus Jaroslav
Botanik Domin
Profesor Bohumil Němec si o něm ve svých zápiscích ze začátku šedesátých let napsal: „Domin byl složitá povaha, úžasně energický a pracovitý, s velkým intuitivním smyslem pro systematiku rostlin. Někdy se zbytečně tlačil dopředu a budil proti sobě odpor. Pracoval překotně a publikoval maličkosti, které se nehodily k jeho velkému formátu. Má odbyty všecky obtíže, bylo mu dosti křivděno“.
Botanik profesor Karel Domin (*4. května 1882) se narodil v Kutné Hoře. Jeho životní aktivity byly tak četné a rozsáhlé, že jen k pouhému vyjmenování všech by náš prostor snad ani nestačil. I přes uváděné maličkosti je jeho vědecké dílo rozsáhlé a mezinárodně uznávaná. Byl členem mnoho evropských i zámořských vědeckých společností, o československých ani nemluvě. Dal podnět k založení Karpatské geobotanické unie, dlouhá léta byl jednatelem Společnosti Národního Muzea, vedl Čs. botanickou společnost, zorganizoval Ústřední komisi pro sběr léčivých rostlin a stal se jejím předsedou. Má svůj podíl na vyhlášení Tatranského národního parku, a v botanické zahradě Kew Gardens v Anglii zpracoval a prostudoval za desítky let nahromaděný rostlinný materiál ze západní a severozápadní Austrálie. Velkou sbírku sušených rostlin měl i on sám. Založil vědecký sborník Acta Botanica Bohemica a časopis Věda přírodní.
K jeho hlavním odborným dílům patří Květena Čech, Problémy a metody rostlinné sociologie, Klíč k úplné květeně republiky Československé… Jeho četné práce se týkají zpracování regionální vegetace (Malé Karpaty, Brdy, Pováží, Radotínské údolí u Prahy, bučiny Podkarpatské Rusi, Slovenský kras a jiné), rozšířením rostlin na Zemi se zabýval ve spisech České středohoří, Slovensko a Podkarpatská Rus nebo Austrálie. Napsal nespočetně článků a přednesl mnoho přednášek zejména ze svých cest, z kterých psal také cestopisy, například V zemi marockého sultána.... Zobrazit více
Byl mimořádným profesorem soustavné botaniky na Univerzitě Karlově od roku 1911, po založení samostatné republiky v roce 1918 řádným profesorem. V květnu 1933 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy.
Profesor Karel Domin byl také politikem, a s řadou předních československých politiků se znal. Po vzniku republiky v roce 1918 byl členem Národního výboru československého, a o rok později se stal předsedou Československého cizineckého úřadu, v roce 1920 zastupoval ČSR na kongresu dohodových a spojeneckých národů v Monaku. V lednu roku 1935 byl jmenován čestným členem Vlajky, odlišné od té pozdější kolaborantské. Bezprostředně po válce se nepohodl s některými univerzitními spolupracovníky a noví představitelé univerzity mu vytýkali, že univerzitu zavlekl do stranicko-politických bojů. Závadní rada fakulty požadovala jeho penzionování, i když byl Národním soudem v roce 1947 zcela zproštěn obžaloby. Perzekuce proti němu však pokračovaly zejména po únoru 1948, a tak byl v listopadu 1949 přeložen do trvalé výslužby. To už byl nemocný, trpěl depresemi i materiální nouzí. 10. června 1953 v Praze zemřel. Odkazy na jeho práce se však stále objevují v učebnicích i v zahraničních vědeckých časopisech.
Dovolil jsem si přiložit to, co je o tomto muži spracováno na Wikipedii. Trochu humorná informace ,i když ve svém sdělení zase toliko humorná není. Uvedený autor zápisků akademik Němec byl v nemilosti režimu dr. Beneše proto, že proti němu kandidoval jako presidentský kandidát národní pravice v roce 1935. Po válce je tak trochu odstaven, komunisté jeho stavovskou likvidaci dokončili.
Počátkem padesátých leti přijíždí jakýsi významný sovětský akademik propagující dílo botanika Mičurina a jelikož znal věhlas i tohoto botanika ptal se na jeho osud a chtěl se s ním setkat. Komunistickému politbyru zřejmě zbedly tváře a spadla čelist, ale přání soudruha ze SSSR bylo rozkazem a tak se prof. Němec vrací zpět na akademickou půdu ......On nakonec podobný návrat měl v polovině padesátých let gen. Svoboda uklizený v jakémsi JZD. Když přijel jeho spolubojovník od Buzuluku a chtěl s ním mluvit, tak ho přivezli rovnou tatraplánem z onoho JZD a pak už věci šly samospádem. Ona česká historie je tak trochu Kocourkov . PF 2010
na začátek
Vaše emaily zabírají 0,04 MB z Vaší 10 MB schránky. Zapnout neomezenou schránku.
Obsazeno 0%
Copyright © 1996 - 2009 Seznam.cz, a.s. - Nápověda a kontakt - Rekla
Žádné komentáře:
Okomentovat