SV. ŠTĚPÁN
MÝTY A LEGENDY: Svatý Štěpán
26. prosince 2008 v 12:24 | Jaroslav D. Ptáček | ČLÁNKYJméno Štěpán je pravděpodobně z řečtiny a znamená v překladu "věnec", "ozdoben věncem", "ověnčen". Dějiny znají dva svaté Štěpány a mnohdy jsou tyto dvě rozdílné osoby omylem spojováni v osobu jedinou. Jeden sv. Štěpán byl tím, jehož oslavujeme na 2. svátek vánoční to znamená 26. prosince. Dalším Štěpánem v dějinách, jenž byl označován za svatého, je člověk, který se narodil o několik set let později, než prvomučedník sv. Štěpán. Jmenoval se původně Vajk (o něm až později).
"Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka je druhým vánočním svátkem."
"Pranostika: Svítí-li na den sv. Štěpána slunce, bude druhé ovoce."
(Rok do kapsy)
(Rok do kapsy)
SV. ŠTĚPÁN PRVOMUČEDNÍK
DALŠÍ JMÉNA ŠTĚPÁNA PRVOMUČEDNÍKA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ:
PRVNÍ JÁHN;
SLUŽEBNÍK;
PRVNÍ SLUŽEBNÍK;
DIAKONOS;
PRVNÍ DIAKONOS;
etc.
SV. ŠTĚPÁN
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za prvomučedníka;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za prvního jáhna první křesťanské komunity v Jeruzalémě;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za "propagátora" skutků Ježíše Krista a hlavně jeho vzkříšení;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za toho, jenž pomáhal apoštoly zbavovat břemene hmotných starostí;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za toho, jenž rozšiřoval, že židé jsou vinní smrtí Ježíše Krista;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za toho, jenž rozšiřoval , že Ježíš Kristus je roven Bohu;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za diakona neboli služebníka (z řeckého slova "diakonos", které znamená v překladu "služebník" ("diakonia" jenž znamená "přísluhu" či "přisluhování");
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za patrona vdov;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za patrona mučedníků;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za patrona pacholků;
SV. ŠTĚPÁN je pokládán za patrona koní;
etc.
Dle Skutků apoštolů vždy sv. Štěpán odhodlaně a otevřeně mluvil o vzkříšení Ježíše Krista a taktéž o tom, že Ježíš Kristus byl Bůh, či že byl roven Bohu. Společně s apoštoly, které zbavoval břemene materiálních strarostí, otevřeně kázal o skutcích Ježíše Krista, což se stalo "trnem v oku" hlavně židům, protože ty sv. Štěpán vinnil za smrt Ježíše Krista. Rozzuřený dav vyhnal Štěpána, za to, že obžaloval židy z nevěrnosti Bohu a za vraždu Mesiáše z města. Za Damašskou bránou do Jeruzaléma, byl pak ukamenován k smrti. Tohoto kamenování se mimo jiné údajně účastnil i Šavel neboli Saul, pozdější apoštol Pavel. Štepán se modlil ještě před svou smrtí za lidi, kteří ho kamenovali. To se stalo pravděpodobně mezi lety 35 - 40 našeho letopočtu Přesné datum je neznámé, exempli causa na stránkách encyklopedie Wikipedia.org se uvádějí léta 35 - 37, Ondřej Muller a Irena Tatíčková uvádějí jako datum jeho ukamenování až rok 40 našeho letopočtu.
Na počest svatého Štěpána se v tento den pronáší exempli causa tato slova: "Nauč nás, Bože, žít podle toho, co dnes slavíme, ať milujeme i naše nepřátele, a tak následujeme svatého Štěpána, modlícího se za ty, kdo ho kamenovali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána." Dále se na tento svátek koleduje (jistě všichni znáte známou vánoční koledu "Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně ... ").
Do krmení pro zvířata se přidávala v tento den požehnaná sůl, žehnalo se obilí pro nastávající jarní setbu, pilo se červené víno z kalichu do kterého se dával menší kámen, jako symbol ukamenování tohoto prvního mučedníka po Kristu, rozdával se chléb pro chudé etc.
Do krmení pro zvířata se přidávala v tento den požehnaná sůl, žehnalo se obilí pro nastávající jarní setbu, pilo se červené víno z kalichu do kterého se dával menší kámen, jako symbol ukamenování tohoto prvního mučedníka po Kristu, rozdával se chléb pro chudé etc.
V první polovině pátého století byla na místě kde byl Štěpán ukamenován postavena bazilika, která však byla zničena asi v roce 614 našeho letopočtu Peršany. Kostel sv. Štěpána, který zde najdeme dnes, byl postaven až v devatenáctém století našeho letopočtu. Údajné kameny, jimiž byl Štěpán zavražděn, jsou uloženy na hoře Sion v "Chrámu Zesnutí Panny Marie" (Chrám Dormition).
Jelikož zemřel sv. Štěpán jako první mučedník po ukřižování Krista, tak je označován jako prvomučedník a často i pokládán za patrona mučedníků.
Sanhedrin
Významy slova
- Pod pojmem Sanhedrin (slovo řeckého původu) se většinou rozumí nejvyšší rabínský soud, kterému se věnujeme na této stránce.
- Sanhedrin je také jméno jednoho talmudického traktátu.
Typy rabínských soudů
Židovský soudní systém rozlišoval tři stupně rabínských soudů- Nejnižším byl tříčlenný Bejt din (Soudní dvůr), který řešil prakticky všechny „občansko-právní spory“.
- Následoval tzv. Malý Sanhedrin o 23 rabínech, který měl právo vynášet hrdelní tresty.
- Nejvyšší instancí byl tzv. Velký Sanhedrin o 71 členech, což byl jakýsi Nejvyšší soud, který zároveň plnil i funkci dnešních parlamentů – kontroloval a potvrzoval krále, rozhodoval o válečných záměrech panovníka, řešil mezikmenové spory, vydával zákony, rozhodoval o veleknězi, soudil falešné proroky.
Historie
Do zničení Chrámu sídlil Sanhedrin přímo na Chrámové hoře. V římských dobách byl Sanhedrin považován za reprezentanta židovské náboženské autonomie. Velký Sanhedrin byl rozpuštěn po roce 400 o. l. Od té doby bylo několik neúspěšných pokusů jeho činnost obnovit.Dnešní svátek má v sobě zakomponováno několik momentů,které ukazují jakými zakoutími se musela projít historie. Ony tyto momenty by neměly uniknout pozorným pozorovatelům pro pochopení některých historických omylů a od nich odvozených leckdy velice pochybných politických postojů.
Příběh Sv.Štěpána je ukázkou, v jakém rozpoložení byl "vyvolený" národ v době římské okupace tj. pod nadvládou z jejich pohledů POHANů.
Židé zbavení svoji vlády netrpěli čekali příchod Mesiáše.Příchod Ježíše Krista coby mesiáše byl pro vedení tehdejších duchovních vládců Izraele naprosto neakceptovatelný. On hlásal to co bylo v přímém rozporu s jejich učením V této době se zjevovalo dle dobových pramenů mnoho blouznivců, hlastelů apod. Ale Ježíš kristus byl zjevem ojedinělým. Hlásal lásku, víru , soucti s chudými a mnoho jiných z pohledu tehdejšího tamějšího establsimentu neakceptovatelného. Lidé za ním šli v kvantech, činil zázraky a začal budit velkou nevoli. Dnešním jazykem by se dalo říci, že začal ohrožovat postavení těch, kteří vládli a hlavně určovali "duha" doby.
Je nutno a to hlavně chápat, že vše se dělo v rámci židovské komunity. Spor byl tedy ryze teologický, možná i liturgický. nic více a nic méně. Já to zdůrazňuji proto, abych jasně vymezil hranice mého zamyšlení.Jelikož působení INRI začalo tak trochu býti za hranicí tehdy akceptovatelného a začal vznikat jistý neklid, římský protektor Pilát nemaje dost vojska na potlačení eventuálních nepokojů splnil přání farizejů a jimi punktovaného davu. Osudy INRI jsou dále známy.......
Co se týče Štěpána, později prohlášeného za Svatého. On patřil k apologetům INRI a po jeho vydání vůli davu a ukřižování vmetl Sahendrinu do očí, že nechali ukřižovat Mesiáše !Tento jinak ctihodný orgán asi těžko mohl spolknout tuto "VÝZVU" a dle tehdejšího práva na tomto území nechal tohoto " heretika ů ukamenovat !Zde je spíše zajímavý jiný moment k dnešní době. Kamenování se považuje zaprojev barbarství při výkonu šarije a dokonce produkt islámu. Že v dnešní době někoho kamenovat asi není zrovna košer, je pravdou,ale nemělo by býti přehlédnuto, že tento zlo-zvyk byl převzat z prostředí židovského !!!
Tento moment a mnoho jiných vneslo historické napětí mezi komunitu Židů a katolíků. Vše bylo dokonce "zobrazeno" v textu předkoncilní Mše. Teprve v roce 1962 a změnou textu a liturgického jazyka byl odkaz na ukřižování INRI Židy odstraněn. Dle mého soudu se zde střetli dva pohledy, které prostě nešlo smířit. Katolicismus, coby náboženství OBECNÉ bez etnických či národních hranic prostě konstatovalo, že INRI byl ukřižován tehdejšími obyvateli Judee, tj. Židy a na druhou stranu tohoto momentu mnohé síly filozofické, intelektuální i politické tohoto využívali při občasné potřebě si vyřídit účty s židovskými diasporami žijícími na jejich území.Je nutno ale také objektivně mít na paměti, že tento moment byl někdy aktuálně prezentován jako legitimní ukázky netolerance židovského národa proti všemu, co nekoresponduje s jeho pohledem na svět kolem sebe !
Můj závěrečný pohled na výše uvedené - ukřižování INRI, ukamenování jeho apologeta Štěpána bylo událostmi v rámci židovské komunity dle tehdejších pravidel a norem. je nutno vnímat širší historický kontext tj. okupace Římským imperiem, ne
bezpečí plynoucí z hlásaného JK pro tehdejší mocné a jejich farizejskou lobby. To nic neměmí na inspiraci osobnosti Ježíše Krista a jeho vesměs usmrcených služebníků pro rozvoj křesťanství coby fundamentu naš ícivilizace skrze katolictví a později produkty reformací...........
Příběh Sv.Štěpána je ukázkou, v jakém rozpoložení byl "vyvolený" národ v době římské okupace tj. pod nadvládou z jejich pohledů POHANů.
Židé zbavení svoji vlády netrpěli čekali příchod Mesiáše.Příchod Ježíše Krista coby mesiáše byl pro vedení tehdejších duchovních vládců Izraele naprosto neakceptovatelný. On hlásal to co bylo v přímém rozporu s jejich učením V této době se zjevovalo dle dobových pramenů mnoho blouznivců, hlastelů apod. Ale Ježíš kristus byl zjevem ojedinělým. Hlásal lásku, víru , soucti s chudými a mnoho jiných z pohledu tehdejšího tamějšího establsimentu neakceptovatelného. Lidé za ním šli v kvantech, činil zázraky a začal budit velkou nevoli. Dnešním jazykem by se dalo říci, že začal ohrožovat postavení těch, kteří vládli a hlavně určovali "duha" doby.
Je nutno a to hlavně chápat, že vše se dělo v rámci židovské komunity. Spor byl tedy ryze teologický, možná i liturgický. nic více a nic méně. Já to zdůrazňuji proto, abych jasně vymezil hranice mého zamyšlení.Jelikož působení INRI začalo tak trochu býti za hranicí tehdy akceptovatelného a začal vznikat jistý neklid, římský protektor Pilát nemaje dost vojska na potlačení eventuálních nepokojů splnil přání farizejů a jimi punktovaného davu. Osudy INRI jsou dále známy.......
Co se týče Štěpána, později prohlášeného za Svatého. On patřil k apologetům INRI a po jeho vydání vůli davu a ukřižování vmetl Sahendrinu do očí, že nechali ukřižovat Mesiáše !Tento jinak ctihodný orgán asi těžko mohl spolknout tuto "VÝZVU" a dle tehdejšího práva na tomto území nechal tohoto " heretika ů ukamenovat !Zde je spíše zajímavý jiný moment k dnešní době. Kamenování se považuje zaprojev barbarství při výkonu šarije a dokonce produkt islámu. Že v dnešní době někoho kamenovat asi není zrovna košer, je pravdou,ale nemělo by býti přehlédnuto, že tento zlo-zvyk byl převzat z prostředí židovského !!!
Tento moment a mnoho jiných vneslo historické napětí mezi komunitu Židů a katolíků. Vše bylo dokonce "zobrazeno" v textu předkoncilní Mše. Teprve v roce 1962 a změnou textu a liturgického jazyka byl odkaz na ukřižování INRI Židy odstraněn. Dle mého soudu se zde střetli dva pohledy, které prostě nešlo smířit. Katolicismus, coby náboženství OBECNÉ bez etnických či národních hranic prostě konstatovalo, že INRI byl ukřižován tehdejšími obyvateli Judee, tj. Židy a na druhou stranu tohoto momentu mnohé síly filozofické, intelektuální i politické tohoto využívali při občasné potřebě si vyřídit účty s židovskými diasporami žijícími na jejich území.Je nutno ale také objektivně mít na paměti, že tento moment byl někdy aktuálně prezentován jako legitimní ukázky netolerance židovského národa proti všemu, co nekoresponduje s jeho pohledem na svět kolem sebe !
Můj závěrečný pohled na výše uvedené - ukřižování INRI, ukamenování jeho apologeta Štěpána bylo událostmi v rámci židovské komunity dle tehdejších pravidel a norem. je nutno vnímat širší historický kontext tj. okupace Římským imperiem, ne
Žádné komentáře:
Okomentovat