... mělo lidi poučit.Byl to doklad toho,že nám opět vyrostla skupina lidí,kteří si mohli dělat co chtějí a oni věděli,že si mohou dělat,co chtějí.Nikdy bychom neměli zapomenout,jak se tehdy před soudem (bohužel jen jako svědek) choval milovaný V.Klaus.Zatloukat,zatloukat,zatloukat ... já nic,já jen předseda ...!
Ale zapomnělo se ..! Z jámy zapomnění,kam se tato strana propadávali,ji vytáhl Milouš Zeman,člověk,který bezmezně toužil vstoupit do Strakovy akademie hlavním vchodem a zavládnout si.Kdyby byl k dispozici Lucifer,jistě by se s ním spojil,k dispozici byl ale jen padlý Klaus.A tak trojlístek,který přivedl tuto republiku (ještě Havel) do toho morálního i jiného marastu,byl pohromadě.Havel (údajně)skončil,Zeman (údajně)opět opouští své milované stromy na Vysočině a cpe se zase na Hrad.A Klaus?
Nejlépe to o něm řekl prof.Milan Zelený ve Svobodných novinách č.3.Cituju : Nevím,co je role V.Klause jak prezidenta,myslím,že je mizivá.Kromě obhajování kuponové privatizace a rozkradení státních majetků se prostě snaží zviditelňovat sám sebe,ne svůj národ,svojí surrealistickou opozicí vůči EU,odmítáním ochrany prostředí a hledání alternativních zdrojů energie,jakož i bizarními postoji vůči moderní architektuře,technologii,vědě atp.Zřejmý komplex méněcennosti jej nutí usilovat o každý drobet viditelnosti ...(konec citátu).
Vedle J.Vaňouse (Právo,leden 2008 - V.K. je prvotřídní demagog,druhořadý politik,třetiřadý ekonom ..) je to snad nejlepší charakteristika tohoto "miláčka národa". Škody na ekonomice se snad napravit dají,škody na morálce hodně těžko ...
Z myšlenek univ. prof. ing. dr. Milana Zeleného
(připravil Jaroslav Vrána)
Předmětem dnešního příspěvku bude něco z myšlenek jednoho z velikánů našeho exilu a dle mezinárodních standardů nejlepšího českého ekonoma současnosti.
1) Pozorovat sám sebe zevnitř a být viděn někým jiným zvenčí, to jsou dva různé úhly pohledu na jeden a týž objekt. V lecčems se mohou lišit, mohou být tu více, tu méně objektivní. Přesto jsou oba cenné.
2) Volné tržní hospodářství nevzniká volným pohybem cen, ale právě naopak: volný pohyb cen je odrazem a výsledkem zdravého procesu tržního hospodářství.
3) Když odmítáme státní vlastnictví výrobních prostředků - tedy vlastnictví nikým, a když říkáme ne veřejnému vlastnictví podnikových akcií - tedy vlastnictví nepřítomnými, co tedy ? Odpověď je poměrně jednoduchá - ona vyrůstá přímo z kořenů a tradic moravského Zlína, soukromé podílové vlastnictví zaměstnanců, a to jak dělníků, tak i manažerů, společně. Každý zaměstnanec je vlastníkem a každý vlastník je také zaměstnancem. Tím lze docílit slavného snu T. Bati, že každý dělník se má stát kapitalistou a naopak.
4) Často se dnes říká, obzvláště mezi nezasvěcenými, že inflace je, když se příliš peněz honí za málem služeb a zboží. Je to asi, jako kdybychom tvrdili, že příčinou zápalu plic je horečka. Příliš mnoho peněz nezpůsobí inflaci, tak jako horečka nevyvolá zápal plic. Naše ekonomika není rozpálený kotel či přehřátý bojler, ale prostý a chladný psí čumák.
5) Již od Marxe je za " kapitál" považováno vše mrtvé a neživé tj. peníze, stroje, budovy, někdy i půda a dokonce mrtvá tj. již vykonaná práce. Bez lidského činitele, bez lidského mozku to vše zůstává skutečně mrtvé, jen hromadou železa a haldou cihel, jak říkával T. Baťa. Život tomuto haraburdí mohou vdechnout jenom lidé. Lidské znalosti, um a schopnosti jsou základní formou kapitálu a nejproduktivnější silou moderního světa.
6) Náš zákazník - náš pán. Je to až k nevíře, ale v názvu uvedené heslo, které je dnes prvním strategickým principem podnikání světové třídy, nebylo ani u nás pouhým heslem. Tento princip je náš a u nás dokonce kdysi vznikl, v moravském Zlíně. Zde tvořil základ naší předválečné světové průmyslové reputace.
7) Vešli jsme do období jakési trvalé, nebo alespoň dlouhodobé rekorytarizace. Prostě řečeno: jde a ještě dlouho nám hlavně půjde o koryta. Nekonečné přemísťování, přisouvání a odsouvání koryt, korýtek i celých žlabů neutichá a ruší i noční klid. Ne, že bychom se někam či do něčeho vraceli, ne že se někam ubírali.ale – škatule se hejbají.... Pocházím z vesnice, a tak vím, že čuníka se nikdy nepodařilo od koryta odstavit prosbami, logikou, smlouváním či přemlouváním, natož vyznáním lásky. Většinou to chtělo jednu do rypáku....
8) Člověka a humanitu vůbec nelze stavět do protikladu s přírodou a životním prostředím. Zpustošení životního prostředí je sice výsledkem lidské činnosti, ale také zároveň postihuje lidské životy. Nejde jen o zpustošení lesů, vod, luhů a hájů, ale především o sebezpustošení lidských životů a hodnot. Ekologie prostředí je neoddělitelná od ekologie lidského druhu.
9) Jsou stovky receptů, jak udělat omeletu. Žádný však, jak z ní zpětně udělat vajíčka. Nesouměrnost systémů je dána kontrastem spontánního trhu a uměle vydávaných příkazů. Existují stovky receptů, jak omezit trh příkazy a dekrety, ale žádný, jak zavést trh.
10) Ocitl jsem se opět v opozici, protože jsem vyjádřil otevřeně důvěru v hodnoty křesťanství, v samosprávu republik, zemí, obcí, podniků, rodin i jednotlivců, v soukromé vlastnictví, ve vzdělání, schopnosti a zkušenosti jako kriteria kvalifikace, v přímou demokracii, v zaměstnanecké spolupodnikání, spoluvlastnictví a spolupráci ve smyslu myšlenek T. Bati, v maximální nezávislost od státu, zahraničních půjček a ministerských dekretů, v podnikatelskou svobodu a autonomii jedinců a podniků,v moderní podnikové řízení, v ženy a děti jako podstatu tohoto státu.
11) I když moje ekonomické předpovědi beze zbytku vyšly, doufám, že u politických předpovědí tomu tak nebude. Jestli nenastane zásadní zlom v myšlení a postoji veřejnosti , čeká naše národy nejméně čtyřletá diktatura silně menšinové strany, organizované podle tvrdých stranických linií a ideologií,dominované demagogií a frázemi vedené vychytralým, po moci žíznícím a zcela arogantním bankovním úředníkem.
12) Výkonnost, soutěživost a spolehlivost podniků je všude na světě - za předpokladu jinak srovnatelných podmínek - nepřímo úměrná míře oddělení vlastnictví od zaměstnanectví. Čím větší propast existuje mezi zaměstnanci a vlastníky , tím nižší je motivace zaměstnanců, iniciativa manažerů a pružnost organizace.
13) Když jsem před nějakými pěti lety( tj. asi v roce 1986 pozn. autora) svým studentům v NY a v Dublinu zadával první disertační práce a studie na téma Mamagement System Slusovice a pak pročítal a známkoval jejich rozsáhlé studijní rešerše světové literatury a hodnotil jejich studijní zvídavost a neskrývaný obdiv k rodícímu se novému evropskému systému řízení, pocítil jsem hrdost a pýchu , že se opět, tak jako předtím ve Zlíně, se moje vlast stala kolébkou unikátní schopnosti geniů - dát lidem dobrou práci. přinést do oblasti prosperitu a uspokojit zákazníka, spotřebitele i občana.
14) O vztahu podnikové a obecní samosprávy - jakýkoliv moderní politický program musí být komplexní ( zahrnující otázky ekonomické a společenské ), nevýlučný ( apelující na všechny občany země ) a nadstranický- vyplývá z požadavku přímé demokracie. Za omezenějších programových okolností může dané hnutí rychle vyčerpat svou programovou dominantu. Otázky samosprávy měst, obcí a okresů nemohou být odděleny od samosprávy podniků, pracovišť a jedinců.
15) Je pozdě. Hodiny bijí půlnoc. Brzy bude rok 2000 - třetí milénium. Co tady ještě dělám? proč se chci někam vrátit? Kam, už je čas jít spát, šeptá máma, tak jako kdysi. Jak ten čas letí, dospívají tak rychle. ještě ne, ještě ne, ještě chvilku žadoním. Ještě se musím vrátit, ještě je čas. S prázdnýma rukama ? S rozpáleným čelem? Učit se žít. Žijeme a učíme se. Jinak bychom nežili dlouho. Ani do třetího milénia. - Hloupost. Hloupost lidská je snad největším nepřítelem malých dětí i malých národů. Mají tak ale ještě divizny. Pomněnky. Bojí se ale. Bojí se velkých lidí - a měli by se bát lidí malých .
16) Jakoukoliv cestu má člověk podniknout s partnerem srovnatelné mysli nebo s někým lepším a dokonalejším v myšlení i znalostech . Naopak je vždy lépe jíti sám než se vydat na cestu s pošetilcem. Člověk, který se obklopuje lidmi menších myslí a hodnot je pošetilec. I prostý člověk, který se dokáže obklopit lidmi lepšími, než je on sám, je velmožem znalostí a vědění a jeho cesta bude nejen úspěšná, ale hlavně radostná a naplňující.
17) Jsou dva druhy zemí. V jedněch se profesoři stávají ministerskými předsedy, v jiných ministerští předsedové stávají profesory. Takové země jsou nesrovnatelné, oddělené hlubokou roklí morálního i znalostního selhání. Už jsme všichni dokradli , až za tu vodu , konečně snad bude čas na práci ?
18) Myslím, že dnes je naprosto jasné, že kuponová privatizace byla chyba. Ex post třeba přiznat, že velký experiment, jenž se zpočátku jevil jako racionální, byl zbytečnou zajížďkou. Ekonom prof. J. Sachs, jeden z duchovních otců šokové terapie postkomunistických zemí, které aplikovali pánové Balcerovicz - Polsko, Klaus - ČR, Gajdar - Rusko. Prof. Zelený již v roce 1991 se vyjádřil na adresu kuponové privatizace následujícím způsobem, volná citace: kuponovka připomíná dostihy. Tam si divák může vsadit, tleskat, pištět a to je asi vše. Kdo vyhraje, o tom se rozhoduje na dostihové dráze, konec citace. Já bych k tomu dodal, že se může rozhodnouti v zákulisí dostihových stájí, jak ukázaly podmínky v ČR.
19) V poslední době se v Česku stalo politickou módou přiznávat chyby, popisovat chyby a dělat chyby. Mýlit se je proklamováno až s perverzní pýchou a publicistickou ambicí.....Moudrý člověk se učí z chyb druhých lidí, nikoliv z chyb vlastních.
20) Česká povaha je pozoruhodná obzvláště tím, jak se přistižení lháři, podvodníci , zloději a korupčníci brání, kroutí se, prskají, vyskakují a vypouštějí páchnoucí dělobuchy - jako hromádka tučných bílých červů na rozžhavené pánvičce pouličního obchodníka v Kantonu.
21) Vědět neznamená umět. Znalost je akce, informace je symbolický popis akce. Máš-li pochybnosti, vol PROTI, nikdy ne PRO.
22) Ničení prostředí, vyčerpání půdy, pustošení kultury a vykořisťování lidských bytostí jsou přímo úměrné materiální chudobě, ekonomickému úpadku a psychologické rezignaci společnosti. Materiálně nejchudší systémy jsou ekologicky sebevražedné. Bohatství, ekonomický růst a vysoká životní úroveň zachraňují lesy, vody , stráně a lidské bytosti.
23) Nikdo nemůže změnit dějiny ani prošlé dění. Co bylo, bylo. Z historie se lze poučit, následující generace se mohou poučit z našich chyb, vyhnout se myšlení, chování a jednání, které nám přineslo pocit ztracených příležitostí, pocit viny a často i pocit vlastní hlouposti. Vše mohlo býti jinak. ČR mohla býti společností znalostní a inovační, světovou třídou ve vzdělání, politice i podnikání. Nestalo se tak a nikdo to již ztracené generaci roku 1989 nevrátí. - nenahradí, ani nenapraví. My své chyby vlastně dodnes žijeme, dodnes na ně doplácíme a díváme se, jak je žijí i naše děti. České hospodářství jsme dobrovolně předali do zahraničních rukou. Nepatří nám téměř nic, máme jen dočasná námezdní zaměstnání. Ve vzdělanosti jsme klesli na jedno z posledních míst v Evropě. Náš politický systém jsme odvodili z první republiky, dodnes si nevolíme presidenta a nejsme schopni ustavit stabilní vládu. Nevytvořili jsme vrstvu národních kapitalistů , která by nás reprezentovala a chránila ve světě. Proto všichni přicházejí k nám , ale my sami nejdeme nikam. Korupci jsme nechali prorůst do všech institucí, do dřeně našeho bytí. I policie a její vedení nás stále méně chrání a stále více ohrožuje... Došel jsem k názoru, že i dnes má smysl se učit z minulosti, učit se z jiných pohledů a myšlenek, učit se z chyb druhých lidí!
Jaroslav Vrána, Kolín,
Žádné komentáře:
Okomentovat