Život Buddhy
Princ Siddhártha Gautama se narodil kolem roku 533 př. Kr. v městečku Kapillavathu (Lumbiní) v severní Indii. Svůj život trávil v paláci rodičů, kteří ho přespříliš chránili před světem. Když mu ale bylo dvacet devět let, jeho život změnila čtyři setkání: se starcem, nemocným a mrtvým člověkem a žebravým mnichem. Tak poznal stáří, bolest, smrt a chudobu a začal se ptát po smyslu života. Rozhodl se odejít, aby mohl vést život žebravého mnicha a meditovat. Čas trávil mezi hinduistickými askety (člověk, který se z morálních nebo náboženských pohnutek rozhodne pro velmi přísný život a vzdá se tělesných požitků ), kteří ho naučili hladovět a koncentrovat se na meditaci. Potom se věnoval studiu posvátných hinduistických textů. Nenašel však odpověd na všechny své otázky, a proto se rozhodl hledat v sobě samém cestu, která vede k Pravdě a vlastnímu osvobození. Legenda vypráví, že v Bódhgaji, když seděl pod fíkovníkem, symbolem poznání (bódhí), dosáhl po dlouhé meditaci konečně osvícení. Stal se Buddhou, tedy "probuzeným", "osvíceným". V Benaresu pronesl svou první řeč. Potom se vydal společně se svými žáky na cestu po severní Indii a hlásal novou doktrínu. Umřel velmi stár po letech potulného života.
Buddhovo poselství
Ve svém sermonu v Benaresu Buddha svým žákům vyložil Čtyři vznešené pravdy, které tvoří základ jeho doktríny. Nejprve prohlásil, že všechno je jen utrpení (první Pravda). Narození, nemoc, stáří i smrt způsobují utrpení. Lidské utrpení vyplývá z připoutanosti k životu a z neuspokojitelné touhy po štěstí (druhá Pravda). Aby utrpení skončilo a člověk dosáhl smíru, je třeba odstranit žádost a ovládnout ji (třetí Pravda) příkladným životem (čtvrtá Pravda). Ve své čtvrté pravdě Buddha odhaluje cestu, kterou musí člověk projít, aby zrušil utrpení a poznal nirvánu (stav, kterého jedinec dosáhne, když se vymaní z kruhu reinkarnací a nepociťuje již touhu, a tedy ani utrpení ). Nirvánu definoval jako stav věčné blaženosti, ve kterém už neexistuje žádost, nevědomost, čas a utrpení. Dosažením nirvány končí koloběh reinkarnací (převtělení; představa některých náboženských a filozofických učení, že životní substance (duše) je věčná a vtěluje se vždy do nových forem života (do nových životů) . Buddhismus se obrací na všechny bez výjimky: nezáleží na pohlaví ani sociálním původu, všichni buddhisté patří do jednoho společenství, sanghy. Moudrosti lze dosáhnout každodenní dlouhou meditací o Čtyřech pravdách a dodržováním mravních zásad, jak je definoval Buddha. Ve 3. stol. př. Kr. indický císař Ašóka konvertoval k buddhismu a ten se stal oficiálním náboženstvím. Množství mnichů rozšířilo buddhistické poselství za hranicei, a tak buddhismus pronikl do celé Asie: na Srí Lanku, Barmu a do Číny. Až do 8. stol. prožívalo toto nábožentví velmi rychlou expanzi, dostalo se do Koreje, Japonska a Tibetu, ale v Indii od 5. stol. čím dál víc jeho vyznavačů ubývá.
Žádné komentáře:
Okomentovat