Počet zobrazení stránky

úterý 29. června 2010

Rád si s Vámi sednu k jednomu stolu

 Dobrý voják Švejk



při tématech, kde je trochu větší přidaná hodnota ve smyslu intelektuálních výstupů  než je psaní ideo-agitek, opisování z textů nacionalistů první republiky či vsunování infantilních video na weby- které jsou sami běžnému našinci nesrozumitelné !

Ona exkurze do politických ZOO je vlice poučná !!!


Začnu vtipem - říkalo se, že největším tunelem v histori je tunel KGB. Ten měl vcho na Ljublance a východ na Sibiři. Dnes s odstupem času lze říci, že největším tunelem byla české privatizace. Vchod měla na Fondu národního majetku a východ na Bahamách. K pochopení základního
rámce transformace české společnosti po předání moci v roce 1989 se musíme vrátit do konce sedmdesátých let minulého století. Tehdejší strana a vláda nějako cítila, že ekonomicky kolabuje. Výroba na sklad, východní odběratel nesolventní, minimum deviz na dovoz zahraničního zboží a vcelku racionální neochota se na rozdíl Polska zadlužovat. Strana a vláda si kladla otázku, jak z toho ven. Generace ekonomů z éry profesora Šika byla politicky i odborně paralyzována a když tvořila, tak na stránkách neoficielních či neformálních organizací
či seskupení. Pokusy o tzv. chozraščot vyzněli z logiky do ztracena.
Mladší generace ekonomů dorůstající v roce 1968 a polemizujících se Šikem byla mezitím reformními kruhy KSČ soustředěna do Prognostického ústavu vedeného profesorem Komárkem - mužem, který byl poslední, který čekal na výsledek čistek v roce 1970. Výše uvedení muži měli za sebou různé profesní kariéry, dnešnímu prezidentu se musí nechat prim v jeho neúnavnosti při hledání neperestrojkové cesty transformace československé ekonomiky při různých přednáškách. Tyto akce byli hlídáni StB, ale výstupy z nich chodili na stůl tehdejšímu progresivnímu vedení strany a státu coby jisté signály o možné cesty nápravy - ale v jejich režii. Jakým si guru dnešního prezidenta a jeho stoupenců při hledání cesty, jak z ekonomického balastu byl maďarský ekonom Kornay, který jako první v komunistickém bloku nastínil cestu ekonomické transformace.
Koncem roku 1988 předložil Prognostický ústav tehdejšímu vedení státu zprávu o stavu ekonomiky ČSSR. Jakeš musel být zpacifikován, protože zase nic nepochopil a žádal vyšetřování StB. Bylo to doba, kdy Doc. Čuba v JZD Slušovice začal stavět první vnitropodnikovou banku, kdy se začali chystat první a.s. se zahraniční účastí, povoleno tzv. živnostničení na individuelním základě. Prostě věci se dávali do pohybu a vedení státu se na ně snažilo reagovat. Přišel listopad roku 1989. První svobodné volby a ustanovení vlád ČSFR, ČR a SR. Začíná boj o charakter ekonomické reformy. Vznikají dvě ohniska. Jedno je soustředěno kolem tehdejšího čerstvě jmenovaného Doc. Klause a je tvořeno Ježkem, Dybou, Dlouhým, Rudlovčákem, Třískou a pod. Druhé se soustřeďuje kolem Ing. Vlasáka a jeho tvůrčím duchem je Ing. Vrba, který provedl ukázkovou privatizaci Škody. Do arény též vstupují někteří exiloví ekonomové, zejména profesor Zelený a na krátko ekonom slovenského původu profesor Pučik, který řekl natvrdo, že ekonomická transformace je pučem bankovních úředníků. Blížíme se k volbám v roce 1992.
Ty dopadli tak jak dopadli. V zásadě legitimovali již dlouho předpovídané – rozpad kdysi uměle vytvořeného asymetrického soustátí - ČSFR, začal boj o vliv Německa a Ruska v tomto regionu. Nastupuje Klaus a jeho parta. Alfou a omegou je kuponová privatizace. Jejím hlavním úkolem má být nalezení soukromého vlastníka u velkého počtu subjektu národního hospodářství. Jako hlavní problém se jeví nedostatek kapitálu. Klaus je posedlý myšlenkou, vše, co jde prodat a je mu jedno komu. Zde se poprvé vzepře Ježek a jasně stanoví podmínku restitucí. To je první střet mezi těmito dvěma muži, který vyústil poté v poťouchlosti Ježka na adresu privatizačních výtečníků v podobě jeho knížek a zatvrzelost prezidenta Klause ho nejmenovat řádným profesorem. Bohužel kuponová privatizace dospěla v tzv. bankovní incest. Banky vlastněné státem vytvořily investiční fondy, které absorbovaly DIKy, kteří drželi kupony již soukromých firem. Rozepisovat se o Koženém či Motoinvestu je snad zbytečné a jde nad rámec této úvahy.
Snad za úvahu stojí ještě jeden segment české cesty privatizace. Prodej vlajkových lodí českého průmyslu Junkovi, Stehlíkovi či Soudkovi. Tito pánové si půjčili a ti chytřejší vyvedli některá aktiva na svá soukromá s.r.o či přivedli firmy k bankrotu. Dluhy
samozřejmě zaplatil daňový poplatník při sanaci nevymahatelných dluhů odstátněných bank. Zůstává otázkou, nakolik třeba prodej
SONP Kladno byl plánovaným bankrotem formou prodeje megalomanskému neználkovi a řízené z pozadí bratrem Doc. Ježka? Ale to bychom se pohybovali ve sféře spikleneckých teorií bez důkazů, být s jistými indiciemi. Ponechám stranou transformaci zemědělství a formy prodeje malých jednotek určených ke službám za hotové vekslákům a lidem šedé ekonomiky z dob KSČ.
Přichází rok 1997. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 10%, HDP klesá k 1,5 % - což je u tranzitivní ekonomiky sebevražedné, spekulativní kapitál odchází mimo ČR, banky jsou před krachem ve smyslu poměru jejich povinných aktiv a nedobytných úvěrů. ČNB začíná výstražně zvedat prst a Klaus mírně nervóznět. Kruhy blízké tehdejšímu zeměpánu Havlovi začínají cítit příležitost. Doc. Zieleniec - bratr polského zpravodajského důstojníka odhaleného coby ruského špióna začíná rozehrávat svoje hry, naše rozvědka řízená tehdy mužem Havla podstrčí tehdejšímu velvyslanci ve Švédsku informaci
o kontu ODS ve Švýcarech, média cítí příležitost a věci se dávají do pohybu. Přichází Sarajevo, se vším, jak ho známe - včetně vzniku posledních
spravedlivých Unie svobody.
K vládě se po volbách v roce 1998 dostává ČSSD pod vedením giganta Zemana. Ten zákulisními metodami, které vyústily v opoziční smlouvu
podává ODS a Klausovi pomocnou ruku. Klika Havla je částečně eliminována, alespoň co se vnitřní politiky týče. Zeman začíná odstraňovat následky hospodářské politiky éry Klause. Privatizuje banky, vyhotoví pobídky ve formě zahraničních investic, stabilizuje trh práce. Bohužel, dále probíhá soustavný skrytý boj mezi mocenskými klany Havla a předáků stran
opoziční smlouvy. Havlovi se podařilo posílit svoji rezidenturu v ČSSD, vše se obnažilo při volbě presidenta ČR v roce 2003. Dalším signálem o svoji pevné roli v soustavě skrytých společností ukázal Havel, když při volbě Klause prezidentem v roce 2003 nechal prostřednictvím svých emisarů ve vládě velvyslance v USA jistého Koláře - toho, který rozpoutal oficielně kolotoč kolem tajemného účtu ODS.
Hospodářská politika éry ČSSD přinesla značná pozitiva, bohužel podceněním flexibility zahraničního kapitálu ve smyslu výstavby montoven na zelené louce
- výrob bez vyšší přidané hodnoty - a orientací struktury české ekonomiky na automobilový průmysl zadělala potenciálně na problémy, které přinese rok 2009.
 

Žádné komentáře:

Okomentovat