Psáno pro Kolínský deník

mukolin_znak

Vlajka Města Kolína...

Setkání, která otvírají intelektuální horizonty a mění individuální mentalitu

Jak známo ,žiji v tzv. Zálabí - části města Kolína. Jak tak chodím na procházky či se snažím vyřizovat věci soukromé, tak pozoruji i svět kole sebe, tento vnímám a po lince trajektorie osobní recepce a následná reflexe si utvářím pohled na svět kolem sebe.
Tato část našeho města má kromě šedé masy také individuality, individua všech rozměrů ,ale i figurky, které dotváří genia loci.
Dost čast zde potkávám ženu tak ve věku 30-40 let, která patří k tzv. mírně slabomyslným jedincům. Ona je nepřehlednutelná svým zevnějškem, chováním a obligatorním odpovězením na pozdrav. K jejímu standartu také patří občasná samomluva / nezamněńujte prosím třeba s modlibou či jinýn způsobem sebekomunikace kontemplativního či filozofického druhu/.
Dnes jsem se s ní potkal v mém oblíbeném řeznictví a velice jsem zpozorněl při její artikulaci svého přání , cituji : prosím dietní šunku tak do 30 Kč, konec citace.
Dovodil jsem ,že tento jedinec má originální způsob myšlení a jeho sdělování světu. Jelikož pobírá dle mého soudu plný invalidní důchod a ke svému zdravotnímu stavu si nemůže více přivydělat, naučila se vnímat cenu peněz, množství za ně zrealizovaných osobních statků či služeb a dle této "metodiky" žije !
Tak trochu jsem o tomto téměř fenomenu přemýšlel a řekl jsem si, že tito lidé jsou vlastně nejenom originály, ale také svým způsobem geniové.
Když to člověk srovná s plkáním věčných nespokojenců typu místo mozku z piva kostku či sociálně-ekonomických demagogů všech forem , tak musí jenom před nimi smeknout !
Já se dnes už mohu přiznat, že poprvé jsem s s touto ženou byl v bližší interakci asi před více jak rokem, když jsem při procházce se svým psem nachytal jednoho nevycválaného puboše, který si z ni tak trochu dělal legraci. Opáčil jse se ho, zda se již připodělal v rukou medvěda a jelikož byl velice "vnímavý ", tak vše svižně ukončil a ještě svižněji zmizel !
Jsem názoru, že nic se v životě neděje náhodu, vše má svůj smysl a jenom občas nedovedene v ten moment rozeznat záměr Stvořitele!

Dnešního rána jsem jedouce z noční směny potkal v pražské tramvaji dva bezdomovce, kteří jakmile spatřili mého psa, tak jeden z nich se ihned optal - co je to za rasu.
Byl silně zanedbaný, oblečený nedostatečně ale střízlivý. Odpovědl jsem mu, že je to kříženec staforda a australského honáckého psa. Upozornil jsem ho automaticky, aby nezamněňoval s australským ovčáckým psem.
Jemu zazářily oči a řekl, to jsou psi, které pěstují v zemi, kterou osídlili Angličané, že ?
Te´d jsem zbystřil já, protože zřídkakdy při rohovoru s lidmi v sociální inkluzi naváži intelektuálně zdatný dialog. Řekl jsem mu ano, ona vlastně do dnes je Austrálie formálně členem Commenwelthu.
On řekl, já vím, tam byli vlastně silně potlačeni původní obyvatelé -australští černoši / dokonce je jmenoval původním označením/. To už jsem doopravdy zbystřil a ptal se ho, proč při tak zachovaném intelektu a přehledu skončil, tak jak skončil.
Vyprávěl mi, že je z Broumova, že měl pracovní úraz pádem z lešení a že mu nevznikl nárok na invalidní důchod z důvodů několika faktorů.
Zpozoroval jsem v jeho podání, že jsou tam některé trhliny,ale upozornil jsem ho na možnost, že když bude chtít, věci se dají dát i dnes do pořádku.Hlavně jsem ocenil jeho sociální inteligenci a ta by mu mohla pomoci. Osazenstvo tramvaje nás pozorovalo převážně nevrle a v několika případech i opovržlivě, ale já mám maloměšťáky - víte kde !
Rozloučil jsem se, vystoupil a šel na vlak ! Kus cesty jsem přemýšlel o zákrutách života a vzpomněl si na jednu moudrou poučku, že i v těchto zákrutách a turbulencích je vkomponován zásah Prozřetelnosti!