"Byli součástí dvora, dostávali oficiální plat. Žádný panovník, biskup nebo český šlechtický velmož se bez nich neobešel, protože každý se rád odreagoval, každý se rád nechával bavit. Často to byli lidé, kteří byli různě postiženi, ať už tělesně nebo duševně. Proto se šaškům nejprve říkalo blázni. Teprve od 14. a 15. století se začal prosazovat ten dnešní název šašek."
"Nejvíce známe šaška Žita, který byl údajně také kouzelníkem. Ten byl ve službách českého a římského krále Václava IV. Známe i jméno šaška Karla IV., který měl jméno Dolce Bene, to byl zřejmě Ital. Šašci byli často zahraničního původu. Třeba Zikmund Lucemburský měl ve službách Španěla Boru. Měl na Zikmunda asi velký vliv nebo to s ním prostě uměl, protože se chlubil, že si za službu u Zikmunda vydělal až 100 tisíc zlatých, což byl na tehdejší dobu naprosto nepředstavitelný majetek."
"Ten posměšný pestrobarevný šat s rolničkami nosil spíše výjimečně. Byl to takový, řekli bychom až filosof. Dokázal velice citlivě vnímat. Často chodil mezi lidi. Jsou o něm zprávy, že se hodně snažil také pomáhat. Podle pověsti dostával pravidelný plat - 15 bílých grošů týdně. To nebyly malé peníze, protože se údajně dala za jeden groš koupit jedna ovce. Většinu platu údajně rozdal chudým. Stejně to praktikoval i s oblečením, které fasoval na královském dvoře."
Jak dodal kastelán Zdeněk Svoboda, bratr Paleček byl tak známým, že se dokonce dostal do literatury a to nejenom naší, ale i německé, polské a ruské. V ruštině psal o Palečkových příbězích Lev Nikolajevič Tolstoj.
"V češtině máme podle mého názoru nejkrásnější záznam Palečkových příběhů od básníka Josefa Hiršala, který jeho příběhy přebásnil a proto naši průvodci říkají část průvodcovského textu ve verších."
Žádné komentáře:
Okomentovat