Jaroslav Kronus To by byl Komisař Evropské unie !!!!!!!!!!!!!
Jaroslav Kronus
Nahý muž v Ostravě tvrdil, že je Adolf Hitler
Ostrava - Výtržnosti muže, který se mimo jiné svlékl do naha a zasunoval si do konečníku plastovou láhev, museli v noci z pátku na sobotu snášet obyvatelé domu v Ostravě-Přívoze. O případu v pondělí ráno
informovala policejní mluvčí Gabriela Holčáková.
Muž se svlékl do naha v chodbě domu kolem osmé hodiny večer a poté se snažil zavést si do konečníku plastikovou láhev. Policisty přivolala obyvatelka jednoho z bytů. Při příjezdu hlídky byl muž již částečně oblečený, ale rozhodně ne klidný. Občanský průkaz předložit odmítl a začala policisty urážet.... Zobrazit více
„Navíc začal hlasitě vykřikovat hesla jako Sieg Heil a Ať žije Národní odpor. Na dotaz policistů po totožnosti tvrdil, že je Adolf Hitler,“ uvedla Holčáková.
Poté již falešný Hitler putoval na záchytku. Za výtržnictví a projevy sympatií k nacismu mu hrozí až půl roku vězení.
Ostrava - Výtržnosti muže, který se mimo jiné svlékl do naha a zasunoval si do konečníku plastovou láhev, museli v noci z pátku na sobotu snášet obyvatelé domu v Ostravě-Přívoze. O případu v pondělí ráno
informovala policejní mluvčí Gabriela Holčáková.
Muž se svlékl do naha v chodbě domu kolem osmé hodiny večer a poté se snažil zavést si do konečníku plastikovou láhev. Policisty přivolala obyvatelka jednoho z bytů. Při příjezdu hlídky byl muž již částečně oblečený, ale rozhodně ne klidný. Občanský průkaz předložit odmítl a začala policisty urážet.... Zobrazit více
„Navíc začal hlasitě vykřikovat hesla jako Sieg Heil a Ať žije Národní odpor. Na dotaz policistů po totožnosti tvrdil, že je Adolf Hitler,“ uvedla Holčáková.
Poté již falešný Hitler putoval na záchytku. Za výtržnictví a projevy sympatií k nacismu mu hrozí až půl roku vězení.
před pár vteřinami ·
Od: Ladra Pavel <ladra@mu.kutnahora.cz>
Datum: 15.2. 2010, 10:52 - dnes v 10:52
Dobrý den,
přeposílám Vám informaci týkající se botanika Domina, kterou jsem dostal od dr. Bisingerové s Okresního archivu. Z uvedeného vyjádření paní doktorky vyplývá, že rodina pana Domina žila v KH v podstatě velmi krátce a vazba na naše město je proto celkem mizivá. Na udělení čestného občanství to i přes nesporné lidské i odborné kvality Karla Domina, domnívám se, nestačí.
S pozdravem
Mgr. Pavel Ladra
oddělení kultury, školství a tělovýchovy Městský úřad Kutná Hora
tel.: +420 327 710 155
www.mu.kutnahora.cz
-----Original Message-----
From: PhDr. Marie Bisingerová [mailto:Marie.Bisingerova@seznam.cz]
Sent: Monday, January 11, 2010 10:29 AM
To: Ladra Pavel
Subject: Re: FW: zaslání
Pane magistře,
k profesorovi Karlu Dominovi u nás toho mnoho není.
V Adresáři Kutné Hory z roku 1891 (autoři V. Vocel a J. Vlach) je uváděn jeho otec - rovněž Karel Domin - jako profesor na c. k. ústavu pro vzdělání učitelů( s. 38) a jako člen zkušební komise pro učitele obecných a měšťanských škol (s. 39). Dále je v tomto adresáři uváděn jako pokladník spolku k podporování chudých studentů (s. 64).
Následující vydaný Adresář z roku 1898 ho již nezachycuje, rodina už zřejmě v Kutné Hoře nežila.
Ottův slovník naučný (Dodatky 1932 - 1. svazek 2. dílu, s. 202) věnuje Karlu Dominovi (na kterého směřuje dotaz p. Kronuse) dost obsáhlou informaci. Je v ní uvedeno, že studoval na gymnáziu v Příbrami, kde byl jeho otec ředitelem pedagogia.
Z uvedeného vyplývá, že rodina Dominových v Kutné Hoře žila prokazatelně v letech 1882 (datum narození K.D.), eventuálně před tímto datem, a 1891, případně o něco déle, nejpozději do roku 1897.
S pozdravem M. Bisingerová
-----Original Message-----
From: vrana2077@seznam.cz [mailto:vrana2077@seznam.cz]
Sent: Monday, December 28, 2009 7:00 PM
To: Šalátek Ivo
Subject: zaslání
Dobrý den pane starosto,
jmenuji se Jaroslav Kronus a bydlím v Kolíně. Tak trochu sestudovávám dostupné materie o velkých mužích české historie 20.století.
Jsem organizovaným příznivcem Strany svobodného občana a příznivec Společnosti excelentního exilového historika prof.dr. J.Kalvody.
Při seznamování s odkazem dnes asi účelově zamlčovaným rektorem UK prof.dr. Dominem jse mnarazil na drobnou zajímavost, která má vztah k Vašemu městu. On je rodákem a předpokládám, že zde i studoval střední školu. Jeho práce na poli botanickém přesahla věhlas střední Evropy a do dnes jsou v odborné literatuře odkazy na jeho dílo.
Jelikož patřil v jistém smyslu k odpůrcům TGM a Beneše, je vcelku logické, že jeho jméno je dnes spíše "opomíjeno" než připomínáno.
Jsem názoru, že Vaše město nemá moc analogií ve smyslu odkazu tohoto muže. Můžete mne prosím zpravit, zda tento muž je v nějakém kontextu součástí historie KH či zda chystáte nějaká opatření k připomenutí jeho jména ?
Já osobně bych zvažoval udělení čestného občanství in memoriam , zda tomu tak již není !
Děkuji za krátkou zprávu a eventuální sdělení na moje dotazy.
S pozdravem Kronus Jaroslav
Botanik Domin
Profesor Bohumil Němec si o něm ve svých zápiscích ze začátku šedesátých let napsal: "Domin byl složitá povaha, úžasně energický a pracovitý, s velkým intuitivním smyslem pro systematiku rostlin. Někdy se zbytečně tlačil dopředu a budil proti sobě odpor. Pracoval překotně a publikoval maličkosti, které se nehodily k jeho velkému formátu. Má odbyty všecky obtíže, bylo mu dosti křivděno".
Botanik profesor Karel Domin (*4. května 1882) se narodil v Kutné Hoře. Jeho životní aktivity byly tak četné a rozsáhlé, že jen k pouhému vyjmenování všech by náš prostor snad ani nestačil. I přes uváděné maličkosti je jeho vědecké dílo rozsáhlé a mezinárodně uznávaná. Byl členem mnoho evropských i zámořských vědeckých společností, o československých ani nemluvě. Dal podnět k založení Karpatské geobotanické unie, dlouhá léta byl jednatelem Společnosti Národního Muzea, vedl Čs. botanickou společnost, zorganizoval Ústřední komisi pro sběr léčivých rostlin a stal se jejím předsedou. Má svůj podíl na vyhlášení Tatranského národního parku, a v botanické zahradě Kew Gardens v Anglii zpracoval a prostudoval za desítky let nahromaděný rostlinný materiál ze západní a severozápadní Austrálie. Velkou sbírku sušených rostlin měl i on sám. Založil vědecký sborník Acta Botanica Bohemica a časopis Věda přírodní.
K jeho hlavním odborným dílům patří Květena Čech, Problémy a metody rostlinné sociologie, Klíč k úplné květeně republiky Československé... Jeho četné práce se týkají zpracování regionální vegetace (Malé Karpaty, Brdy, Pováží, Radotínské údolí u Prahy, bučiny Podkarpatské Rusi, Slovenský kras a jiné), rozšířením rostlin na Zemi se zabýval ve spisech České středohoří, Slovensko a Podkarpatská Rus nebo Austrálie. Napsal nespočetně článků a přednesl mnoho přednášek zejména ze svých cest, z kterých psal také cestopisy, například V zemi marockého sultána.... Zobrazit více
Byl mimořádným profesorem soustavné botaniky na Univerzitě Karlově od roku 1911, po založení samostatné republiky v roce 1918 řádným profesorem. V květnu 1933 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy.
Profesor Karel Domin byl také politikem, a s řadou předních československých politiků se znal. Po vzniku republiky v roce 1918 byl členem Národního výboru československého, a o rok později se stal předsedou Československého cizineckého úřadu, v roce 1920 zastupoval ČSR na kongresu dohodových a spojeneckých národů v Monaku. V lednu roku 1935 byl jmenován čestným členem Vlajky, odlišné od té pozdější kolaborantské. Bezprostředně po válce se nepohodl s některými univerzitními spolupracovníky a noví představitelé univerzity mu vytýkali, že univerzitu zavlekl do stranicko-politických bojů. Závadní rada fakulty požadovala jeho penzionování, i když byl Národním soudem v roce 1947 zcela zproštěn obžaloby. Perzekuce proti němu však pokračovaly zejména po únoru 1948, a tak byl v listopadu 1949 přeložen do trvalé výslužby. To už byl nemocný, trpěl depresemi i materiální nouzí. 10. června 1953 v Praze zemřel. Odkazy na jeho práce se však stále objevují v učebnicích i v zahraničních vědeckých časopisech.
Dovolil jsem si přiložit to, co je o tomto muži spracováno na Wikipedii. Trochu humorná informace ,i když ve svém sdělení zase toliko humorná není. Uvedený autor zápisků akademik Němec byl v nemilosti režimu dr. Beneše proto, že proti němu kandidoval jako presidentský kandidát národní pravice v roce 1935. Po válce je tak trochu odstaven, komunisté jeho stavovskou likvidaci dokončili.
Počátkem padesátých leti přijíždí jakýsi významný sovětský akademik propagující dílo botanika Mičurina a jelikož znal věhlas i tohoto botanika ptal se na jeho osud a chtěl se s ním setkat. Komunistickému politbyru zřejmě zbedly tváře a spadla čelist, ale přání soudruha ze SSSR bylo rozkazem a tak se prof. Němec vrací zpět na akademickou půdu ......On nakonec podobný návrat měl v polovině padesátých let gen. Svoboda uklizený v jakémsi JZD. Když přijel jeho spolubojovník od Buzuluku a chtěl s ním mluvit, tak ho přivezli rovnou tatraplánem z onoho JZD a pak už věci šly samospádem. Ona česká historie je tak trochu Kocourkov . PF 2010
Olda Novotný
Pane Kronus až dosud jsem Vám nějak nemohl prijít nachutˇale nyní jsem zjistil že jsta nejen inteligentní ale i citlivý a soudný člověk.O.N.
Před 2 hodinami ·
přibližně před hodinou ·
Václav Laštovička po pěti stiknutích klávesy F5 se ze mě z 98% měšťáka stal 97% vidlák. Tyhle aplikace, jsou fááákt kvalitní
Před 11 hodinami prostřednictvím aplikace Místo Počátku · · · Místo Počátku
Jaroslav Kronus
jo pane, člověk se někdy o sobě doví zajímavé věci, to jste ještě neprošel znaleckým zkoumáním........
Před 10 hodinami ·
Před 14 minutami ·
Václav Laštovička
Já jsem naplněn spíše pesimisticky, moc nevěřím tomu, že by se situace vyřešila ze stran politiků, to dřív vypukne občanská válka a lidé si problém vyřeší sami
Před 7 minutami
Jaroslav Kronus
NEPODCEŃUJTE TEZI, ŽE I V TĚCHTO CHMURNÝCH DOBÁCH JE NUTNO VIDĚT ZÁSAH PROZŘETELNOSTI........
Před 5 minutami ·
Žádné komentáře:
Okomentovat