převzato jako studijní materie

Politicky korektní vymývání mozků

Hyde Park

Shoda v pojetí lidských práv a jejich prosazování skrze "politickou korektnost" končí. V Německu musel odstoupit po výrocích na adresu imigrantů centrální bankéř Thillo Sarrazin, třebaže měl podporu veřejnosti. V Česku demonstrují aktivisté proti premiérovu poradci Romanu Jochovi, jenž princip politické korektnosti zpochybňuje. HN přispívají do debaty na toto téma sérií komentářů, kterou dnes uzavírá text Ladislava Henka.

reklama

<div style='display:inline'><a href='http://ad2.bbmedia.cz/please/redirect/2059/6/6/7/'><img src='http://ad2.bbmedia.cz/please/showit/2059/6/6/7/?typkodu=img' width='0' height='0' style='border-width:0' alt='' /></a></div>

Související

Jiřina Šiklová: I šovinista tady může dělat poradce

Dáša van der Horst: "Negr" by se prezidentem nestal

Roman Joch: Peklo v masce politické korektnosti

Tagy

Korektně řečeno: Politická korektnost je - mnohdy až krajně - nekorektní způsob komunikace, myšlení, vyjadřování. Proč? Za korektní (nikoli "politicky", nýbrž skutečně korektní) je obecně pokládáno vyjadřovat se upřímně, bez vytáček a rovně. Upřímně, otevřeně a pravdivě artikulovat, co si skutečně myslím, je oprávněně označováno za vrchol lidské komunikace. A to i v případech - a možná dokonce zejména v případech -, kdy se z objektivního hlediska mýlím.

Pokud takto lidé komunikují, neznamená to, že jsou neomylní. Nikoli, jsou mnohem víc - jsou pravdiví. Myslí, mluví a mýlí se, mají-li však upřímnou touhu poznat věci takové, jaké opravdu jsou (bez ideologií a vnějšího nátlaku), pak se mohou dobrat poznání skutečnosti. A otevřená komunikace mezi lidmi je tím nejlepším prostředkem.

Není v lidském životě důležitějšího hledání než hledání pravdy. Bez pravdy nemá nic smysl ani hodnotu. Jakou cenu má láska, pokud není pravdivá, pokud je pouze vylhaná? Jakou cenu má morálka, není-li pravdivá, jestliže je tedy jen pokrytecká? Jakou cenu má bohatství, když není pravdivé, je-li jen vymyšlené? Žádnou. Není tedy nic důležitějšího než hledání pravdy. A nikdo ještě nevynalezl jiný způsob hledání pravdy než prostřednictvím odhalování vlastních omylů.

Politická korektnost je však opakem všeho výše popsaného. Je adorací pokrytectví. Nutí lidi veřejně lhát - říkat na veřejnosti to, co si ve skutečnosti nemyslí. Protagonisté ji povýšili na "jediný správný způsob mezilidské komunikace" a k přijetí této módní ideologie chtějí lidi přinutit prostřednictvím zákazů a příkazů, tedy zákonů. Chtějí lidmi manipulovat, chtějí aby lidé manipulovali sami sebou, aby tudíž mluvili a chovali se jinak, než sami smýšlejí.

Političtí korektníci nesnášejí upřímnost, je pro ně zlem. Stejně tak hledání, diskuse a zvažování argumentů. Našli si ideologický názor, jejž povýšili na konečné poznání. Hlásají pozitivismus, ale prosazují jej často pomocí až extrémního negativismu. V mnoha slovech a slovních spojeních úplně opomíjejí jejich krásu, pestrost a mnohotvárnost. Vysávají z nich pouze případný negativní význam - a jím pak tlučou na poplašný buben.

Korektníci nám otevřeně tvrdí, že správné je neříkat, co si myslíme, nýbrž říkat, co si nemyslíme. Tvrdí tedy, že ke společenskému dobru nevede individuální i společné hledání pravdy, ale masové lhaní. Vnucují nám - stejně jako bolševici - mínění, že dobrem pro lidi není upřímnost, je jím však bohapusté pokrytectví.

Takže nekorektně řečeno: Politická korektnost je vymývání mozků za účelem ovládnutí svobodného myšlení lidí na ideologiích nezávislých. Není to požehnání, je to zhouba!